Jak jsem poznala Melody Makers :)

Není tomu tak dávno, co nedaleko Prostějova zahájil svůj provoz nový hotel. Má romantickou polohu na břehu největší přehrady v okresu a navíc je laděn do stylu první republiky. Už na jaře letošního roku jsem tam vytáhla babičku na vystoupení jejího oblíbence Ladislava Kerndla a právě ta komorní atmosféra koncertu mi učarovala nejvíce. Když jsem se dozvěděla, že na konci léta oživí hotelovou terasu Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, a navíc, že se tam chystá krásná kamarádka Silvie (pamatujete, ta excentrická dáma z naší brněnské akce Be Vintage?), bylo o programu rozhodnuto :)

Ten den bylo nádherně. Žádná úmorná vedra, ačkoliv slunce svítilo dlouho do večera a ještě v sedm hodin se opíralo o obrovskou vodní plochu, která se zakusovala do břehu pod terasou. Seděly jsme tam, popíjely a pozorovaly nejprve ladiče pi(j)ana a pak i přicházející hosty... Na opačném konci terasy grilovali sele, takže všechny naše smysly byly v blaženém opojení.

Silvie oblékla bílé pouzdrové šaty z vlastní kolekce, které i po setmění zářily do širokého okolí. Všimněte si toho precizního účesu a make upu. Ne nadarmo byla taky královnou večera :)

 Já si zase do kontrastu vzala tmavé 4Os šaty a uvázala bílý šál do pasu, abych jim dodala slavnostnějšího rázu a hlavně se neutopila v jednolité hnědé barvě. Naše finální vzezření bylo asi vcelku autentické, když nás pár lidí oslovilo se zcela vážně míněným dotazem, kdy půjdeme na pódium zpívat i my :D :D
(Nedovedu si představit více zkažený večer, než kdybych zazpívala třeba byť první sloku "kočka leze dírou"...)

Naopak samotný koncert byl excelentní. Decentní humor (při kterém jsem místy umírala smíchy) a známé i méně známé šlágry z 2O. - 4O. let minulého století, zapasované do idylického prostředí prvorepublikové vily.


Pokud pominu výborného pana Havelku, byla jsem naprosto unešená z jeho dcery Rosálie. Právě ona zazpívala mé oblíbené swingové písně z přelomu 3O. a 4O. let a podala je neuvěřitelným způsobem. Inu, talent v rodině je :)

Abych nezapomněla - milé zjištění bylo, že slečna Silvie se přátelí s drtivou většinou orchestru, takže krom příjemného debatování a seznamování došlo i na přivonění si k pravé domácí minerální vodě :)
(Voněla hezky)

Jak bychom mohly, nevyfotit se přímo s mistrem!

A protože hodina pokročila, setmělo se, a mé fotografické (ne)schopnosti mají své limity, další fotografie vypadají asi nějak takto (s bleskem prostě nefotím). Přesto z nich tolik cítím tu krásnou atmosféru srpnového večera, že mi bylo líto je nezveřejnit. Především moment, kdy si závěr koncertu vysloužil dlouhou ovaci ve stoje.

Děkuji, byl to přenádherný večer :)

Krásný zbytek soboty, Y.DM:)