středa 30. března 2016

Velikonoce na Valašsku

Jak jsem psala už v předchozím příspěvku, velikonoční svátky se pro mě nesly v pracovním duchu. Přesto jsem si neodpustila, abych krátce navštívila rodné Valašsko. Nemohla jsem vynechat ani skanzen v Rožnově, kde jsem ještě v minulých letech byla snad každý měsíc a teď se tam jedu podívat sotva dvakrát do roka... Doufala jsem, že tam opět uvidím tradiční velikonoční zvyky, které u nás postupně vymírají, a bude se to jen hemžit krojovanými.


Nakonec jsem byla docela zklamaná, protože vystoupení folklorních souborů jsme zmeškali a tak jsme se jen protláčeli mezi davem lidí a prohlíželi si jarmareční stánky. 

Jedna z mála dam, které byly v kroji, ale žádná ve valašském...



Dokonce i muzikanti z cimbálovky hráli v civilu, ale za to bylo jejich vystoupení naprosto nepřekonatelné. Takřka jazzová verze písně "keď som já bol mladý" roztancovala prakticky všechny generace posluchačů.


Už asi třetím rokem si proto slibuji, že tam vyrazím na konci dubna, když všechno kvete, slunce se opírá do dřevěných staveb a všude voní jaro. Ale nemůžu říct, že bych si krojovaných neužila dost. Pracovní povinnost mě zavedla v pondělí ráno do Kralic na Hané, kde jsem byla svědkem nefalšované "mrskačky". Veselí koledníci, výborné domácí pohoštění a neuvěřitelně silná atmosféra.



A jaké jste měli Velikonoce vy? :) Krásný zbytek dne Y.DM:)

sobota 26. března 2016

Červeno-BÍLÁ sobota

Velikonoční svátky přišly dříve, než jsem se nadála a na mě samozřejmě vyšla služba... Ze čtyřdenního volna tak pochopitelně užiju jen něco málo, na druhou stranu jsem zase objela půlku regionu a viděla hromadu velikonočních výstav, jarmarků, folklorních událostí a tak podobně. Mno, raději si nebudu stěžovat a pochlubím se páru fotografiemi z krátkého výletu, který jsme podnikli s mou drahou polovičkou.


Projeli jsme pár historických hanáckých měst (náměstí), které jsem dosud nenavštívila. K návštěvě města jsem také volila patřičný oděv, avšak stydlivost mi nedovolila pořídit pár fotografií přímo z prostředí, pro které jsou šaty určeny a proto jsem se nechala raději zvěčnit u opuštěné přehrady. Je tedy zřejmé, že takový oděv do přírody nepatří :)


Mimojiné jsme navštívili i pohádkový hrad Bouzov, který jsem v dětství navštívila už mnohokrát. Teď ta návštěva už byla docela jiná. Možná se Vám to už taky někdy stalo, ale to, co pro mě předtím byl majestátný hrad z oblíbených pohádek, se najednou proměnil v elitní školu říšské elity - kdo viděl film Napola, jistě pochopí, o čem je řeč. Dlouhé nádvoří, vysoké zdi a dřevěné obložení mělo najednou úplně jinou atmosféru, než předtím.


A co jsem měla na sobě? Červené šaty s potiskem jistě znáte, pravidelně jsem je kombinovala s černou barvou, přičemž dostávaly sofistikovanějšího rázu. Tentokrát jsem k dívčímu účesu volila kombinaci světlých barev, díky nimž působí celek něžným a svěžím dojmem.


Veškeré žehlení přišlo vniveč už O,OOOO1 sekundy po té, co jsem nasedla do auta, takže pomačkané sukni nešlo zabránit, aniž bych se na místo dopravovala na povozu, jako Dietrichová na natáčení :D


Taky bych Vám všem chtěla popřát krásné svátky jara a podělit se o rčení, které jsem dnes slyšela z úst hanáckého hraběte :D
"Nezapomeňte, že jediný, kdo se může o Velikonocích zmrskat, jsou dámy!".


Krásný zbytek dne Y.DM:)

čtvrtek 24. března 2016

Já a kosmetika ...

Dnešní příspěvek bude opravdu krátký a určený hlavně čtenářkám. Právě od jedné z Vás jsem dostala prosbu, abych napsala o mé oblíbené kosmetice a tricích, které v této souvislosti používám. A vzhledem k tomu, že toho není mnoho, bude to dnes jen opravdu krátké :) Tak tedy první článek na přání je zde :)




Když začnu tím "falešným", co na sobě mám, tak jsou to mé blond vlasy. Ve skutečnosti jsem špinavá blondýna až bruneta. Vlasy si barvím zhruba od čtrnácti let sama každé tři až čtyři týdny. Rostou mi hodně rychle a tak už po dvou týdnech jsou znát odrosty. Pokaždé si říkám, že tentokrát zajdu ke kadeřnici a vždycky to skončí u toho, že si koupím v drogerii barvu a v jedenáct v noci si je obarvím sama... I přes sílu a houževnatost vlasů se jim snažím ten peroxidový teror vracet alespoň na kvalitních maskách a kondicionérech z kadeřnických potřeb. Nechávám si pokaždé poradit od prodavače, protože často vybírám jen podle vůně :D Z domácích prostředků si občas dělám vlasovou masku z majonézy, tak jak mi kdysi poradila babička. Andrejka si zase nemůže vynachválit kokosový olej, který zlepšil kvalitu jejich vlasů o 1OO% - taky jej plánuji vyzkoušet.



Čím tmavší jsou mé odrosty, tím světlejší mám obočí, které si musím přibarvovat. Pernamentní barva jim nedodá potřebného tvaru, takže každé ráno trávím rutinou - malování obočí. Do práce make up nenosím, používám pouze perfektně krycí korektor od Maybellline - Affinitone. Zakryje kruhy pod očima i rozšířené žilky. Bohužel taky docela dost vysušuje, což není v zimě pro moji pleť ideální. Proto si dvakrát týdně dávám hodně vyživující masku s norkovým olejem. Pěstící kosmetiku používám posledního půl roku od značky Yves Rocher. Osvědčila se mi opravdu jen jako pěstící, dekorační kosmetika od nich podle mě za moc nestojí...



Nesmím zapomenout ani na "péči zevnitř". Kvůli lepší kvalitě vlasů a nehtů sporadicky užívám doplněk stravy Biosil, ale to vždycky jen do té doby, než si uvědomím, že s rychlejším růstem vlasů se pojí i růst chloupků po celém těle :D Vyzkoušela jsem i zelenou kávu, která působí detoxikačně a já se díky ní na čas zbavila přebytečné vody v těle. Teď namísto kávy piju lymfatické čaje a oblíbený pu erh, ale ani to mnohdy nezabrání tomu, abych byla opuchlá jak rajče. A tak vlastně dnes a denně narážím na to, že nejlepší kosmetikou je duševní pohoda.

Krásný zbytek dne Y.DM:)

úterý 22. března 2016

Bledule mezi sněženkami...

Dneska přináším vyloženě jarní příspěvek s překrásnými fotkami (Vám již jistě známého) fotografa Roberta Krause. Když jsem na konci minulého týdne přijela z práce výjimečně za světla, ihned jsme toho využili a v zapadajícím slunci pořídili pár fotografií. 



K bílým sněženkám jsem nemohla jinak, než si obléct sněhobílé dívčí šaty s kanýrky na ramenou, které snad nejen mně evokují právě jarní květy. Protože jsem měla skutečně na spěch, nestihla jsem si ani obhodit obličej krycím tmelem, natož si na svých kadeřích vytvořit nějaký účes. A tak i z fotografií dýchá ta nabitá atmosféra, kdy jsem běhala v podpatcích po polích, zakrývala husí kůži a smála se na zapadající slunce...



...běhala po polích a válela se v trávě u prvních jarních květů...



Slunce zapadlo během třiceti minut a náměstí večerního Šternberka se proměnilo v zářící perlu. Už ať je léto! Během horkých nocí jsou opuštěná historická náměstí tím nejkrásnějším místem vůbec...



Za fotografie mnohokráte děkuji fotografovi, jehož tvorbu naleznete ZDE (prohlédněte si jeho alba pořádně, je tam i Andrejka v obepnutém tričku :D :D ). A Vám přeji krásný zbytek dne Y.DM:)

sobota 19. března 2016

V odstínech zelené

S týdenním zpožděním, ale přeci... Pár řádků o nadcházejícím jaru a probuzení do dívčí módy. Účes se stuhou ve vlasech jistě poznáváte, návod jsem před několika měsíci psala  ZDE, sportovní sukni i dívčí halenku možná poznáte z dřívějška :) Zároveň se omlouvám za špatné fotografie, fotili jsme dost pozdě večer, takže jsou fotky hodně zrnité.

  
Přemýšlím, co vlastně napsat a co je u nás nového. Mám za sebou dva velmi hektické týdny plné práce 
a příprav na účast na Fashion Pointu, takže jsem toho moc za poslední dobu nestihla. Asi to nebudu lámat přes koleno a zůstanu jen o holých fotek :) Enjoy!






A co jsem měla na sobě?
Protože jsme šli do přírody, oblékla jsem si sportovní sukni. V pase i bocích je vypasovaná, těsně pod boky se rozšiřuje do volných skladů. Svým hrubším materiálem (kombinace vlny s nějakou příměsí) a střihem napovídá, že se jedná o neformální kus oděvu. Dovedu si ji dobře představit i pro vyjížďku na kole (ale na kolo mě už nikdo nikdy nedostane :D ).
Bavlněná halenka je už slavnostnějšího rázu. Avšak límeček je pouze háčkovaný, nikoliv paličkovaná krajka. Pro efekt jsem si k ní vzala i bílé perly. (Samozřejmě, dívka by je do přírody nikdy nenosila).
Pletený svetřík (tenhle je nový - H&M) je typickým prvkem neformální módy z období poloviny minulého století. Nosil se do města i do parku, oblékaly jej i ženy na vesnicích. Z mého pohledu jeden ze základů vintage šatníku.



Tolik pro dnešek a přeji krásný víkend :) Y.DM:)

P.S. Ještě dodatek k Fashion pointu: http://www.zlinskynocnik.cz/web/zpravy/fashionpoint/ MNOHOKRÁT DĚKUJI!!! Nesmírně si toho vážím, ačkoliv stále říkám, že moje přednáška skutečně své mezery měla :)

středa 16. března 2016

Zlínský Fashion Point

Jsem moc vděčná, že jsem měla tu čest být součástí prvního ročníku zlínského festivalu módy Fashion Point. Vskutku unikátní projekt, který během jednoho dne skloubil dohromady celou řádku stálých i nových a nadějných osobností na poli módy, designu a stylingu, nalákal široké spektrum návštěvníků a mě zase o něco víc poodhalil roušku současné módní kultury.


Kačenka při rozhovoru pro Český rozhlas (foto: Jiří Alexander Bednář)


Návštěvníci měli možnost shlédnout výstavu fotografií, návrhy kolekce obuvi z dílny zlínských tvůrců, navštívit nespočet přednášek o módě, projít si fashion market a v neposlední řadě zažít excentrickou módní show nadějných zlínských návrhářů, která s důvtipnou elegancí shrnula většinu trendů současné módy. Minimalismem počínaje, 70s inspirací konče.

Pro mě jedna z nejzajímavějších kolekcí, která se na mole objevila (foto Welin)


Překvapila mě i různorodost návštěvníků Baťova institutu. Během celé soboty se na módní akci vystřídaly extravagantní blogerky, nezávislí studenti, zaměstnanci oděvních firem, stylisti, ale také maminky na mateřské dovolené a dokonce senioři.

Tak trochu "retro" kolekce z večerní módní show (foto Welin)
 

Naše část programu čítala rychlý průlet módou minulého století. Hned na začátek musím sebekriticky říct, že jsem si vzala dost velké sousto. Přednášku jsem postavila na stěžejních modelech a autorech, kteří v každé dekádě převažovali se svou tvorbou, ale přesto mi to nedalo a já nemohla vynechat ani historický kontext a typický styling, takže mi v druhé polovině začal docházet dech. Snad to mnoho posluchačů nepoznalo, zbytku se omlouvám a věřím, že si z té hromady informací (někdy asi i zmatených :D ) alespoň něco odnesli :)

Od belle epoque až po zlatou éru undergroundu... (foto Jiří Alexander Bednář)
 

Celý předchozí týden jsem včetně víkendu strávila v práci. Do Zlína jsem přijela nervozní, utahaná a nenalíčená. Hned u vchodu na nás čekal redaktor rozhlasu a slečna, která se na nás moc těšila. Díky tomu únavu okamžitě vystřídalo nadšení, které vzrostlo i posléze, když jsem viděla perfektně a do detailu vyšperkovanou akci.
Minulá sobota byla pro mě obrovská zkušenost a to díky přednáškovému sálu, ale i díky setkání s lidmi, které sleduji v tom virtuálním světě.

Přípravy v plném proudu (foto Welin)
 

Se zaujetím jsem poslouchala zkušenosti profesionální módní blogerky, která bloguje na plný úvazek. Jakub s Adamem si zase nenechali ujít přednášku opravdového gentlemana Pavla Králíčka... A tak bych mohla jmenovat vlastně ještě dlouho..
Díky za cenné zkušenosti a hromadu inspirace. Přeji Fashion pointu spoustu úspěchů do dalších let, protože tenhle projekt má budoucnost.


Všechny fotografie najdete na fg stránkách Fashion pointu: https://www.facebook.com/FashionPointZlin/

Krásný zbytek dne Y.DM:)