čtvrtek 23. ledna 2014

Vintage úlovky (vintage finds)

Ještě než se ke mně dostanou fotografie z plesu, chtěla bych se pochlubit páru úlovky, které mi přibyly. Tentokrát to nebude oblečení, to si nechám na příště :)

V první řadě to je stará šperkovnice (hrací skříňka), kterou jsem dostala na Vánoce. Stále mám tu naivní představu, že do ní teď budu ukládat všechny šperky, namísto aby se válely po pokoji.

Než jsem jela do školy na zkoušku, stačila jsem se stavit do místního Gate obchodu, kde snad pokaždé natrefím na vcelku hezkou bižuterii. I tentokrát jsem narazila na skleněnou brož, (možná) inspirovanou stylem art deco. (Stylově odpovídá, ale těžko říct, čím se tvůrci řídili :))
Zalíbila se mi i zlatá, stylově více neutrální, ale rozhodně použitelná pro r. 1930-1950. Bižuterie v té době byla velmi oblíbená, může za to hlavně G. Chanel(ová), která ji začala výrazně propagovat. Do té doby bylo zvykem nosit především pravé šperky. Obě brože stály do 100,-kč.

Kromě broží jsem našla i jednoduchou květinovou aplikaci. Dovedu si ji představit jako dekoraci na klopě tmavých odpoledních šatů. Cena do 20,-kč.

Ale největší překvapení bylo, když jsem natrefila na jednoduchý dámský klobouk. (díky za současnou hipster módu, která se odráží v běžné konfekci :-D )
Když se vrátím zpět k vánočním dárkům, obrovskou radost mi udělal parfémový flakon od Mosera, vyroben mezi lety 1920-40 (to ještě musím zjistit :)) Teď jen sehnat nový rozprašovač a vybrat vhodnou náplň.
Kromě flakonu jsem pod stromečkem našla i krásné plesové psaníčko z počátku 30. let, které si svou premiéru zažilo už minulý týden na plese :)
 A v neposlední řadě děkuji Ježíškovi za dvoudílnou publikaci, věnovanou módě v průběhu posledních dvou století (Hm, už jsem ji stihla pomačkat...) Určitě z ní budu čerpat a podělím se o zajímavosti:) Teď se ještě na trhu objevil i nový titul ,,Móda v ulicích protektorátu", kterou si všichni vychvalují do nebes, máte ji někdo? :) Chystám se si ji taky pořídit, pokud se třeba na aukru neobjeví nějaké úúžasné šaty, které musím mít :-D
Hezký zbytek večera Y.DM:)

úterý 21. ledna 2014

(Jak na) Vintage glamour

Slovo ,,glamour" je poslední dobou skloňováno snad ve všech souvislostech a ano - i já jej velmi často užívám :) Je v něm zahrnut veškerý půvab ženy, pečlivě vypracovaný do posledních detailů. Ačkoliv je v dnešní době stále víc a víc preferována přirozená krása, stále se najde mnoho příznivců klasického glamouru, tedy naučené a pěstované krásy nejen na povrchu, ale i uvnitř. To znamená práce nejen na perfektně upravených vlasech a make upu, ale zároveň i ušlechtilém chování a vědomostech.

Ve fotografii se pak termín glamour používá pro jemně laděné fotografie, vyjadřující krásu ženského těla. V žádném případě nejde o akty, ani explicitní nahotu.

Pro naše glamour focení jsme se nechali inspirovat francouzskými noir filmy, které se vyznačují tvrdými přechody černé a bílé.
Použila jsem velmi světlý makeup a naopak hodně výraznou tvářenku. Stejně tak jsem nanesla tmavou rtěnku a tužku na obočí. Oční oblouky těsně pod obočím jsem prosvětlila světlým stínem, záhyby víčka jsou zvýrazněny tmavým. Nesmí chybět ani typická tekutá linka, lemující řasy.
Na sebe jsem oblékla stahovací korzet, o kterém jsem už psala. Ačkoliv je z běžné konfekce, nikoliv šitý na míru, postavu tvaruje vcelku slušně.
Pro první polovinu 20. století představovala cigareta pro dámu elegantní doplněk (avšak se špičkou, kterou na fotografii nemám).
Kromě korzetu a dlouhých saténových rukaviček mám na sobě i dlouhý podvazkový pás v černé barvě. Zakoupila jsem jej před lety přes aukro a přestože není originální, střihově vcelku odpovídá, nemluvě o pohodlnosti nošení! :)

Tolik pro dnešek, příště pár řádků o stylovém plesu ve stylu první republiky:)

Hezký večer Y.DM:)

photo: AMAKA photo

úterý 14. ledna 2014

(Extrémně) Jednoduchý návod na dobový účes ala 40. léta

Konečně po tisících slibech jsem se s větší či menší úspěšností pokusila o krátký návod na dobový účes. Tentokrát je to jen velmi jednoduchá a nijak komplikovaná úprava vlasů, která zabere sotva pár minut. Složitější účesy si nechávám na příště, protože teď jsem se zaměřila především na pokládanou vlnu, z níž vychází téměř veškeré vintage vlasové kreace. Nebudu nic nalhávat, tyto účesy jsou vždy ovlivněny kvalitou a poddajností vlasů, včetně jejich přirozeného tvaru, stejně tak kladená vlna vyžaduje dostatečný cvik.
Pokládaná vlna po celé hlavě je dost náročná a kupříkladu mně vydrží jen chvíli, díky přirozené
 vlnitosti vlasů.



Proto volím jednodušší variantu a tzv. fingerwaves načešu jen v přední části hlavy.



Zpátky k návodu - jednodušší nám přišlo natočit tutorial na video.


Klipy se dajíí pořídit v každé větší drogerii, či v kadeřnických potřebách (jedna za cca 10kč,-).
Těším se na Vaše připomínky a komentáře :)

Pozor! Chcete - li se vyhnout pokládaným vlnám, zkuste i druhý způsob na vintage účes:
 Video zde: https://www.youtube.com/watch?v=2j-zdlwwvKEhttps://www.youtube.com/watch?v=2j-zdlwwvKE

Y.DM:)

úterý 7. ledna 2014

To důležité co se v r. 2013 (ne)událo

Na začátek nového roku se hodí krátké shrnutí roku loňského. Vybrala jsem pár událostí a skutečností, které ve mně zanechaly nejhlubší dojmy.

Konec roku 2012 byl pro nás, jako tradičně, ve znamení silvestrovského programu muzea Železné opony ve Valticích. Fotky vypadají jako z půlky jara, ale nenechte se zmást - foceno 31.12. 2012.
Jak leden oplýval jarním počasím, počátkem února se ozvala opravdová zima. Tehdy jsem se účastnila pochodu k pamětníku gen. Šnejdárka na hoře Polední. Zaskočila mě nejen samotná cesta (10km prudkého svahu v nevyšlapaném sněhu a -10°C), ale také následné odezvy pamětní akce. Vrch Polední se nachází v těsné blízkosti polských hranic, takže polští aktivisté vnímali celou akci jako nebezpečné nacionální hnutí proti polské menšině. (Viz. historie gen. Šnejdárka, který v česko-polské válce). Fotografie pořízena po zdárném výstupu na vrch Polední.
Fotografie před výstupem, kde ještě netuším, co nás čeká :))

V dubnu jsem se poté účastnila promo focení pro hot-rodovou skupinu, což byla předzvěst nastávající sezóny veteránů. Do té doby jsem se s komunitou milovníků vůně motoru setkávala jen okrajově.

To vše se za chvíli změnilo. Ale ještě před tím jsem měla možnost zúčastnit se historické rekonstrukce na Slovensku. Pravdou je, že jakoukoliv akci u východních sousedů si chválím do nebes, avšak tato ve mně zanechala hluboké dojmy. Atmosféra 40. let uprostřed centra Bratislavy byla nezapomenutelná. Pevně věřím, že se tam letos podívám znova.

Týden na to nás čekala třídenní akce srazu veteránů. Každý den byl nabitý programem, kde jsme měli několik módních přehlídek. Nevyšlo počasí, občas vázla organizace a komunikace, takže to byla zatěžkávací zkouška. I přes to to byl nezapomenutelný víkend.

Velkou radost mi udělala redakce mezinárodního vintage lifestylového webu ,,Queens of Vintage", kde uveřejnili článek s mou maličkostí :)) Odkaz zde

Vrátím se zpět k veteránským srazům. Ten následující červencový byl tak trochu ,,osudový", kvůli nečekaným setkáním :) Sestřih videa z přehlídky zde

Konec července se opět nesl ve znamení muzea Železné opony, kde každoročně probíhá historická rekonstrukce událostí z roku 1938. Pokaždé mě tam překvapí něco nového a pokaždé se tam nesmírně těším - za úžasným kolektivem, přáteli, krajinou a jihomoravským vínem :))
Po poslední návštěvě jsem se stejně tak těšila na největší vojensko-historickou událost na Slovensku - Saharu. Nejen akce byla vydařená, stejně tak naše noční přehlídka v odlišném duchu než obvykle, byla nezapomenutelná, už jen z důvodu, že rozjela nečekaný sled událostí.
Dva dny poté jsem odletěla pracovně na Kypr, což zcela obrátilo můj dosavadní život. Nejen měsíční pobyt v naprosto odlišné kultuře, ale i návrat domů byl drsnou školou života, jíž jsem s odstupem času vděčna, za tyto tvrdé lekce.
Po mém návratu bylo všechno jiné, než dřív. Snad se už na to i dívám jinýma očima po všech těch zážitcích v cizině i doma. Hned pár dní po příletu jsme se vydali skrz celou republiku až do Sokolovského kraje na nejproslulejší historickou rekonstrukci z období počátku války - Krajkovou. Skutečnost předčila očekávání, celý můj pobyt tam byl naplněn silnými zážitky a momenty. Na druhou stranu, znala jsem jen velmi malé množství účastníků, takže jsem se cítila trochu osamoceně, třeba i kvůli jazykovým (dialektovým) rozdílům.
Po Krajkové věci nabraly rychlejší spád. Nástup do školy a nově vzniklé skutečnosti opět obrátily dosavadní stav. Nešťastnou náhodou jsem si obarvila vlasy na hnědo a konečně začala dohánět zanedbané resty (vlastně jsem je začala pořádně dohánět až teď :))
Teď se zdá, že se situace uklidnila. Vlasy si našly nějaký kompromis a samy zesvětlily, ikdyž ne do původní blond, já se naučila trošku hospodařit s časem (možná i kvůli tomu, že je zkouškové a nechodím do školy), opět jsem se začala angažovat a připojovat do několika projektů, no obecně se zdá, že se situace obrátila k lepšímu :))
Na konci roku - stejně jako v tom předešlém, jsme se zúčastnili silvestrovského programu v muzeu Železné opony. Účastníci i návštěvníci už stihli pochopit, že se jedná o silvestrovskou zábavu s trochu jiným záměrem, než jsou klasické historické rekonstrukce. Celá akce se odehrává v divadelním duchu, přičemž musí postačit kostýmy (zdůrazňuji kostýmy, nikoliv uniformy), co ,,se dají najít na půdě". Díky skvělým vztahům muzea a mediím a taky díky okurkové sezoně, bývá tato akce přeplněna novináři a štáby. Ne vždy je pak v mediích vysvětlena podstata ukázky, což někteří vnímají, že to může mít negativní dopad na ostatní reenactory, kteří tvoří dle přesných historických měřítek. 
Gratuluji všem, kteří se dočetli až sem. Myslím, že tohle je má největší letošní zpověď všeho, co jsem chtěla říct a k čemu se vyjádřit. Zároveň chci poděkovat všem čtenářům, kteří občas zabrousí na můj blog, případně mě ještě podporují. Moc si toho vážím a v letošním roce bych ráda zapracovala na hlubší základně pro ,,vintage společnost" v naší zemi a snad se i s Vámi sešla ;)

Krásný zbytek dne Y.DM:)

neděle 5. ledna 2014

Novoroční výšlap na Helfštýn (napříč časem)

Mezi oslavy Nového roku patří i tradiční pochod na hrad Helfštýn v čele s československou armádou. Ačkoliv se akce udála již několikrát, já se účastnila poprvé. Přecejen, začal nám rok 1934, pověstné ticho před bouří nebude trvat dlouho.
Novoročních vycházek využívají všichni, bez rozdílu hodnosti či funkce.
 
Na pořádek dohlíží příslušníci četnictva (dnešní policie).
 
Ale po poklidné ,,kontrole" přilehlých hostinců i oni sleví ze svých zásad.
 A pak se tu najde taky pár časových nesrovnalostí. Návštěva z československé lidové armády.
 Taktéž na vycházce, ale snad zbloudil v časoprostoru víc, než my :))
Nic netrvá věčně a vše se brzy rozplyne v mlze.
Tak snad zase za rok!

Za poskytnuté fotografie děkuji K. Adamusové a za pozvání ČSOL Přerov.

Vzhledem k tomu, že se blíží plesová sezona, je načase, abych konečně napsala nějaký ten návod na vlasy. Už jen kvůli tomu, že mi přišlo pár dalších dotazů, začínám se cítit trapně, protože to slibuji snad tři měsíce. :(

Hezký zbytek dne Y.DM:)