úterý 26. května 2015

4 kroky jak na dobový vzhled (a nejčastější chyby)

Ne že bych  tento článek psala jako nějaké alibi, proč nám vždycky ta příprava tak hrozně dlouho trvá (i když, možná trochu ano:)), ale hlavně bych ráda ve stručnosti shrnula všechny ty rituály a časté chyby, které se týkají ,,transformace" do dobové podoby. Jak jsem už několikrát zmiňovala, samotná vizáž udělá mnohdy více, než sebelepší oblečení :)

 Jako vždy, prvně přikládám fotografii ,,původního stavu", aby bylo zcela zřejmé, že má proměna je stejně pracná, jako u kohokoliv jiného a ty krásné vlny z večera vždycky na druhý den trčí do všech stran :D Ale už tady je třeba dbát na pár chyb, kterých se pravidelně dopouštím i já a to jsou odrosty. Ano, i tehdá si už dámy pravidelně barvily vlasy odrosty tím pádem existovaly, nicméně nic nekazí dobový vzhled víc, než odrosty, melír či vlasy s nepřirozenou barvou. Nemusím podotýkat, že vlasy si barvily spíše ženy ve vyšších kruzích, dámy z nižších vrstev si o opravdových barvách nechávaly zdát (používaly se všelijaké náhražky, ale o tom zase příště :)).


 Aby vlasy stihly proschnout, natočím je jako první. Toto platí jen u účesů pro krátké vlasy. Dámy s dlouhými vlasy, které si je splétají do drdolů, tento krok nechávají až na konec, aby si převlékáním nerozhodily celý účes. A zase i zde platí rozdíly mezi společenskými kruhy. Pokud už žena měla dlouhé vlasy -  z  těch nižších společenských vrstev a pro méně slavnostní příležitosti nosily dámy spletené copy vlasů připnuté na nejspodnější části hlavy. Pro slavnostní příležitosti i vyšší společenské kruhy byly vlasy formovány do ruliček či vyčesávány až k temeni hlavy. Dlouhé vlasy nosívaly především majestátné dámy a starší vdané ženy, ale stejně jako dnes - neexistovala žádná uniformita a klidně i mladá slečna se mohla pyšnit vlasy po pás (ačkoliv to nebylo tak často k vidění).

(Natočení vlasů: 15 minut)


Tou nejhorší částí je výběr oblečení. Málokdy plánuji na nějakou akci outfity předem. Vždy až ráno zjišťuji v čem se ten den budu cítit dobře a na co mám náladu (bohužel takovou možnost obvykle naše slečny nemají, těm vybírám oblečení většinou jen já, bez ohledu na jejich rozpoložení :D ). Volba správného oděvu se zdá mnohdy tou nejtěžší záležitostí. Tak jako tehdá i nyní je to především záležitostí vlastního vkusu a právě vlastní vkus pomůže dotvořit skutečně autentické vzezření s vlastní duší (ostatně, pokud vkus pokulhává - i tehdy byly dámy, co se neuměly obléct :D ).


Mnohem důležitější než samotné kombinace je důraz na zvolenou příležitost, společenskou třídu a věkovou kategorii, do které se dáma stylizuje. Já sama jsem tento aspekt začala brát na největší váhu až před nedávnem a vnímám to jako jednu z největších chyb, kterých je možno se dopustit (a já se jich dopouštím pravidelně :D ) . Bílé ohrnuté ponožky sice spadají do dobového odívání, ale nemůže si je obléct dáma v kostýmku a s kočárkem před sebou. Na druhou stranu u sportovního outfitu s koženými polobotkami by mohly chybět, ačkoliv by se nejednalo o mladou dívenku. A právě ten aspekt, že nestačí mít byť originální šaty (na které přece nelze nic říct), ale znát celou vědu o tehdejším oblékání je tou nejkrásnější součástí celé ,,vintage kultury", kde se mohu celý život učit něco nového a stále dělat nové a nové chyby :D

(Výběr a vyzkoušení oblečení: 3O minut)


A konečně make up. Malování nového obličeje na tvář mě baví snad nejvíc :)) I tady platí stejná pravidla, která jsem zmínila už výše. Jen zde je nutno brát jednu věc v potaz - ačkoliv ženy z nižších tříd moc líčidel neměly, na dobových akcích jsou civilisti často fotografováni (a kupříkladu já bych bez makeupu mohla vyvolat paniku z blížící se zombie apokalypsy). Proto zajisté není nutné, aby dámy, představující vesnické obyvatelstvo neměly na sobě ani stopu po líčidlech. Naopak, zvýrazněné obočí, řasenka a růžová tvářenka je žádoucí pro perfektní vzhled i na ukázkách. Pozor na bronzové odstíny tvářenek, které dobově úplně nesedí. A pak přichází na řadu červená rtěnka - ta byla populární skrz všechny sociální vrstvy i generace, nahrazovala se šťávou z řepy i rybízu. Dalo by se pak říci, že ji může nosit každá z dam, což také není pravidlem. Kupříkladu pozor na outfity velmi mladých dívek s upnutými límečky na krku, které by jistě doma maminka nepochválila, že se krášlí tyčinkou na rty :) Ale hlavně není větší chybou, než naprosto neupravené vlasy a k tomu rudá rtěnka na rtech! 
Aby rtěnka déle vydržela použijte tužku na rty, nebo první vrstvu rtěnky přepudrujte a naneste druhou. Já rtěnku nanáším vždy až před odchodem z domu :)

(Nalíčení nového obličeje: 10 minut)


Čas rozpustit natočené vlasy a vytvořit účes. Jistě, že jsem na něco zapomněla - nalakovat nehty :D

(Dotvoření finálního účesu: 10 minut)


Tolik pro dnešek, těším se na Vaše připomínky a dotazy v komentářích :) Krásný zbytek dne Y.DM:)

pondělí 25. května 2015

Víkend v Bratislavě (Swingový Majáles a natáčení dokumentu)

Jak jsem slíbila, tak i přináším krátké ohlédnutí za víkendem v sousedním Slovensku. Ačkoliv jsme do Bratislavy cestovali především kvůli nedělnímu natáčení historického dokumentu, nemohli jsme si nechat ujít vyhlášenou swingovou akci pod taktovkou Fats Jazz Bandu - Swingový Majáles.

A. Mann foto - ze stylového fotokoutku
Stylový večer, který byl přeplněný k prasknutí, perfektně doplňovala i taneční formace B-Swing, věnující se tanečním stylům z přelomu 3O.-4O. let. Ačkoliv se jednalo o swingový majáles, celý večírek byl pojat do trochu honosnější formy, proto jsme místo swingových koktejlek oblékly glamour večerní šaty, které jsou odvážnější než klasické plesové.

 S Andrejkou jsme se oblékly do nesmrtelného sametu, střihově zapadajícího do pozdějšího období 4O. let. (Andrejka bohužel na focení odložila kožešinovou štolu, proto ani nemá rukavičky)


Pánové se správně oblékli do tmavých sak, někteří gentlemani dokonce volili i smokingy.
Druhý den nás čekalo spolu s KVH Zolium a KVH Carpathia natáčení dokumentárního filmu, věnovaného atentátu na Hedricha a operaci Anthropoid. Velmi milý a přívětivý filmový štáb vytvořil perfektní podmínky pro vznik autentické kulisy nemocnice ze 4O. let, kde byl přijat raněný říšský protektor.



Ošetřující personál, tedy dobrovolnice červeného kříže a německé zdravotní sestřičky, zahrály členky klubu vojenské historie Zolium.



Zatímco dobový civil byl v naší režii :) Záměrem bylo zobrazit několik sociálních vrstev i situací. Kupříkladu Jakuba jsme tentokrát oblékli do sportovního oděvu a na ruku jsme ovázali dlahou v hesle: ,,Sportem k trvalé invaliditě" :D



Více fotografií zatím bohužel nemáme (ač brzy jistě budou), tak přidávám odkaz na reportáž TV JOJ z natáčení - začátek reportáže cca ve 25. minutě: http://velkenoviny.joj.sk/noviny-archiv/2015-05-24-noviny-tv-joj.html

Tolik pro dnešek a my se úpěnlivě věnujeme přípravám na tuto sobotu, kdy se koná první dobový piknik, tématicky zaměřený na ženy během 2. světové války. Jsem překvapena a neuvěřitelně mě těší, kolik návštěvníků přijede i z České republiky. Moc se na Vás těšíme a rozhodně si to nenechte ujít! :) Vítány jsou jak uniformy, tak dobový civil.
Událost na fb zde: https://www.facebook.com/events/1467817240176924/

Krásný zbytek dne Y.DM:)

P.S. v reakci na poslední komentáře - všechny komentáře pod příspěvkem jsou anonymní, bez nutnosti přihlášení a bez nutnosti mojeho potvrzení, proto se nebojte komentovat a vyjadřovat své názory, které jsou u mě vítány :)

pondělí 11. května 2015

Střípky z víkendu ...

Sice mi už minulý týden odpadl největší kámen ze srdce, když se mi podařilo splnit všechny zkoušky a nasbírat dost kreditů, abych mohla za měsíc státnicovat, ale přesto jsem se nějak od té doby stále trošku mimo :)) Krom hromady soukromých/nedobových záležitostí mě teď začíná nejvíce zaměstnávat plánovaný projekt všehovšudy 1. vintage setkání (nejen) žen v uniformách a dobovém civilu. Něco jsem už nakousla v minulém příspěvku, nicméně nyní již začíná celá akce nabývat své podoby, ale jak jsem slíbila, o všem jste vždy včas informováni :) odkaz na akci zde: https://www.facebook.com/events/1467817240176924/

Krom toho jsme tuto sobotu vyrazili s Andrejkou na původně krátkou hostesingovou práci do Přerova, kde se konal sraz automobilových veteránů. (Ano, jsem opět ve vysokém stádiu opuchlosti, nedivte se prosím)

Milá videoreportáž ze zastávky v Přerově zde:http://prerovsky.denik.cz/galerie/start-17-helfstynskeho-okruhu.html?mm=6080544
(zdroj: Přerovský deník - převedeno do BW)




Z původně plánované dvouhodinové události se vyklubal celodenní výlet po Zlínském kraji :)) Brzy jsem mezi veteránisty poznala ,,staré známé", kteří nás naložili do svých osmdesát let starých miláčků a vydali jsme se po krásách mého rodného kraje :)
Andrejka s koláčky - foto Přerovský webový portál www.prerov.nejlepsi-adresa.cz


Určitě jste si všimli odlišného odění Andrejky i mé maličkosti oproti poslední akci - osvobození Olomouce. Tentokrát jsme se jako hostesky/doprovod do automobilu musely obléci co nejvíce ,,dobově atraktivně". Zvolily jsme jemné pastelové barvy a dívčí až panenkovsky kýčovitý vzhled, který dobře korespondoval s naleštěnými automobily.
 Foto z mobilního telefonu



Celodenní trasu s kolonou veteránů jsme završili na hradě Helfštýn, vtipné bylo, že jsme stále měly naše auto v Přerově a neměly jsme se jak z Helfštýna dostat.. :D ale o tom zas jindy :)
A co dělal zbytek naší smečky? :) Misha a Susanne se účastnily velkolepých oslav osvobození v Praze, konkrétně jedné z největších akcí vůbec: Barikáda
Foto: M. Wecker (více fotek zde: https://www.facebook.com/PhotoWecker?fref=ts )


Co jsem zahlédla z fotografií i slyšela z jejich vykládání, jednalo se o nezapomenutelnou a jedinečnou záležitost svého druhu. Zuzanka si to jistě užila po svém :D


 Ostatně i Misha :)) (ve vší počestnosti samozřejmě :D )
M. Wecker foto


 Příští týden se chystáme opět na výlet za bratry Slováky :) Protože nás tam čeká celodenní natáčení, tak se do Bratislavy vydáme už o den dříve, abychom KONEČNĚ navštívili vyhlášený Swingový Majáles, snad se mi podaří udělat příspěvek i z téhle akce, na kterou se neuvěřitelně těšíím :))

Krásný zbytek dne Y.DM:)
.

středa 6. května 2015

Jak jsme osvobodili Olomouc... (Slavnosti osvobození v Olomouci)

Nejnáročnější týden tohoto roku je za mnou. Za poslední tři dny jsem úspěšně zvládla šest zkoušek a jsem tak oficiálně připuštěna ke státnicím. (A taky jsem se o půlnoci vkradla do cizí zahrady a chodila po střeše, ale to je zas jiný příběh ...) Zkouškovému maratonu předcházely oslavy města Olomouce, které se konaly přes celý víkend 2. a 3. května. V sobotu se odehrála tanková bitva na jedné z olomouckých pevností z období Marie Terezie. Ze soboty bohužel mnoho fotek nemám, prakticky po celou dobu ukázky jsme měly za úkol věnovat se vzácným hostům z představenstva Olomouckého kraje. (Pan primátor je mimochodem moc příjemný gentleman, takže víte co máte dělat při příštích volbách! :D) Nicméně neděle už byla zajímavější :))



Konvoj vojenské techniky dorazil až na historické náměstí Olomouce. Tak jako tehdá se s vojáky na korbách aut svezli i šťastní civilisté. V rukou šeříky a radostně rozdávali tu šťastnou novinu ostatním. 



Muži srdečně vítali přeživší vojáky a sdíleli s nimi radost z konce utrpení.



Dívky zas horoucně padaly do náručí chrabrým mužům, zocelených válečnou frontou.



Štěstím bez sebe je vítaly polibky a kyticemi právě rozkvetlých šeříků.



Nepřijela jen sovětská armáda, vrátili se i čeští a slovenští muži, bojující za československý armádní sbor na východě.



Hrdí občané vytáhli po letech své slavnostní uniformy z první republiky, aby oslavili tak významný den.



Hudba hrála zapomenuté melodie a náměstí opět ožilo radostí.




Ať žije MÍR!!!

Pro mě další z nezapomenutelných zážitků, kdy jsem si jen stěží dovedla představit skutečnou atmosféru z prvních květnových dní roku 1945. Vybrala jsem (pro mě) emotivní fotografie, které snad alespoň trochu vykreslí rozpoložení minulé neděle.
Jistě si všimnete i odlišného oblečení, které máme na sobě, než jak jste zvyklí. Je nutné brát v potaz, že je rok 1945, tedy maximální textilní krize, avšak panuje také maximální potřeba neztratit se v davu. Především mladé dívky tehdy nasedaly s vojáky na konvoj a srdečně vítaly příchozí armády. Tomuto byly přizpůsobeny i naše oděvy. Kladla jsem důraz na jednoduchost a strohost, která je pro tuto dobu typická. Ačkoliv tehdy v květnu bylo teplo a dívky vítaly vojáky v letních šatech (nejčastěji šohajkách - to se přeci hodilo nejvíce :)), my jsme se potýkaly s chladnějším počasím. Sáčka a jednoduché sukně byly proto tou nejideálnější volbou. Jen minimálně se objevovaly přezdobené a komplikované klobouky či kožešinky, na to tehdejší slečny ani zdaleka neměly. Ale přeci se tehdy ženy snažily obléct co nejlépe, aby oslavily tak výjimečný den.

A nezbytná byla také saka uniforem, které si alespoň jedna z nás musela obléct - pro efekt přeci :))
A protože do Olomouce americká armáda nedorazila, tak se dnes budete muset spokojit jen s tou východní :)

TV Reportáž zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/nejnovejsi-videa/310004-oslavy-osvobozeni-v-olomouci/

Musím se také podělit o jednu z nejkrásnějších vět, které jsem za ten víkend slyšela. Procházeli jsme kolem dvou postarších dam a jedna z nich se slzami v očích a roztřepaným babičkovským hlasem pronesla: ,,Ach Bože, to je krása, přesně takhle jsme chodily!" A zrovna i tohle výrazně formuje můj emoční postoj k proběhlému víkendu :)
Ráda bych Vás také pozvala na v pořadí již druhou akci v duchu konce 3O. let ve spolupráci s výborným klubem vojenské historie Zolium. Celodenní událost pojatá jako dobový piknik, kde se dozvíte vše o dobové civilní i vojenské módě, kultuře a životě na přelomu 3O. a 4O. let se bude konat v prostorech muzea opevnění v Bratislavě. Můžete se těšit na bohatý program a večerní dobový večírek při lampionech. Dobový oděv i uniformy jsou vítány! :) Odkaz na událost zde: https://www.facebook.com/events/1467817240176924/

Za fotografie děkuji: 
Kulturní centrum Olomouc
Fotostudio91

Krásný zbytek večera Y.DM:)

pátek 1. května 2015

Oživená historie na zámku v Kravařích (hrané scény z konce 2. světové války)

Konečně se dostávám k tomu, abych napsala příspěvek o akci na zámku v Kravařích, která proběhla minulý pátek. Tentokrát nebudu psát tak, jak jste u mě zvyklí - tedy klasickou reportáž z rekonstrukce (tu najdete například v archivu regionální televize Hlučínsko - odkaz zde), nýbrž bych se s Vámi chtěla podělit o hluboké dojmy z celé akce. Hlavní program probíhal v pátek od 18. hodiny, takže noční atmosféra v ponurém prostředí byla mnohem dramatičtější. Bohužel díky špatnému osvětlení byl problém s fotografováním, proto prezentuji jen fotografie z bílého dne. 

Upozorňuji, že VŠECHNY použité symboly jsou určeny pouze pro přiblížení nedávné historie a v žádném případě nejsou součástí nějaké propagace!!!



Jak jsem předem avizovala, minulý víkend proběhlo zahájení sezony na zámku v Kravařích formou oživených komnat. V celé polovině zámku probíhala rekonstrukce možných událostí v roce 1945. Komnaty posloužily jako vojenský štáb německých důstojníků, polní lazaret nebo taneční kabaret.



Návštěvníci měli možnost zhlédnout naprosto autentické ukázky dění na operačním sále. Raněné vojáky ošetřovaly německé sestřičky červeného kříže. Z použitých obvazů poházených po zemi a z krvavých stop na kachličkách mi naskakuje husí kůže ještě teď (a to mám za sebou zdravotní školu...). Křik poraněných mladých mužů a německé rozhovory nemocničního personálu jen dopomáhaly stísněné atmosféře.



Na nádvoří zámku, kde se ukrývaly zbytky prchajících německých jednotek, se odehrávala krátká přestřelka z posledních dní války. V noci bylo nádvoří osvíceno jen několika málo světly a bylo možné vidět i záblesky z pistolí. Klepání okovaných bot šlo slyšet široko daleko ...



V jedné z místností návštěvníci viděli,  jak mohl probíhat výslech zadrženého. (foto Turistické centrum Kravaře)



A v neposlední řadě byl součástí programu i náš dobový kabaret. Zakouřené prostory od německých důstojníků, hlasitá dobová hudba a tančící tmavé uniformy s dámami ve večerních róbách, to vše byl pro mě nezapomenutelný zážitek.



Vojáci v kabaretu byli opravdu zdatní tanečníci.



Nesmím zapomenout ani na úžasný Soldatenheim - tedy dobovou hospodu pro vojáky a velmi milou a krásnou obsluhu.



Noc jsme strávili v prostorné komnatě, navazující na zámeckou kapli. Druhý den nás čekala vyjížďka historickou technikou do okolních obcí.



Celou kolonou jsme projeli zapadlými sudetskými vesničkami, kde se snad zastavil čas. Musím říct, že jsem ještě nezažila tak zvláštní pocit, jako při průjezdu bývalými sudetami s uniformovanými vojáky, kde se za námi otáčeli ještě původní obyvatelé těch končin. 



Tolik tedy z nezapomenutelné akci v Kravařích. Už nyní se chystáme na oslavy města Olomouce, které proběhnou tento víkend. Krátký teaser z našeho ,,kabaretu" předvedeme ve večerních hodinách i tam, nicméně tentokrát to bude vystoupení na opačné straně - tedy pro osvoboditele :)

Krásný zbytek dne Y.DM:)
Foto R. Gelnar