čtvrtek 28. července 2016

Kouzlo horkého léta

Není krásnějšího období, než když se pole zlátnou svými poklady a skotačící děti u vody slaví vrcholící léto. Každý rok jsem jej čekala a doufala, že zrovna "tohle" bude to jedinečné a nezapomenutelné...


Abych si to pojistila, několikrát jsem v minulosti podnikla cesty do zahraničí nejen za prací, ale hlavně za "dobrodružstvím". Pokud jsem nevycestovala, snažila jsem se předem každý den rozplánovat do poslední minuty. 


Letos je to první rok, kdy se mě prázdniny už netýkají. Ještě na jaře jsem svorně rezignovala na nějaké plány a smířila se s tím, že letošní léto už nebude jako nikdy předtím, protože se ponese v duchu pracovních povinností (a taky bez nároku na dovolenou,kvůli tříměsíční zkušební lhůtě).


Miluju, jak je ten svět zařízený! Čím více se na něco netěšíte, o to lepší je výsledek samotný. Stejně, jak jsem v minulém příspěvku psala o kouzlu spontánních akcí, ještě větší kouzlo mají zázraky, ve které nedoufáte...


A tak bez nadsázky mohu říct, že tomuhle létu se snad žádné nevyrovná. Omezený čas mi nedovolí promarnit byť jedinou minutu, a tak se konečně potkáváme s přáteli, bavíme se u vody, já znovu nazula baletní špičky, navštívila dávno zapomenutá místa a taky můžeme bezstarostně plánovat... třeba letošní SAHARU, kde nás (jako tradičně) čekají dvě přehlídky :)

Přeji Vám to nejúžasnější léto! Léto, které letos neskončí :)

Krásný zbytek večera Y.DM:)

pondělí 18. července 2016

Sraz historické techniky na Fortu XIII v Olomouci

Ještě dříve, než emoce vychladnou, musím se s Vámi podělit o jedinečný zážitek z právě uplynulého víkendu. Můj drahý odjel s přáteli trampovat a tak jsem se najednou ocitla s volným časem na vlastní program. Znáte takové to rčení, že spontánní akce bývají těmi nejlepšími? Ano, ve chvíli, kdy jsem takřka obrečela zrušený výlet do rakouských Alp, protože nepřálo počasí, rozhodla jsem se zavítat alespoň na olomouckou pevnůstku, kde právě startoval další ročník srazu vojenských auto a motoveteránů. Nelituji.


Přátelského setkání se tradičně účastnili majitelé historické techniky z 2. světové války, vietnamské války, ale třeba i vozidel spadajících pod tehdejší ČSLA. Nechyběly ani tématicky oděné posádky, takže během večerní párty si do náručí padali američtí soldiers s československým soudruhem vojínem a dámu v sovětské gymnasťorce zdobila německá lodička a rámě urostlého důstojníka.

Hlavní částí programu byl soutěžní závod v terénu. Dlouho jsem neváhala a sedla jako spolujezdec - navigátor do sajdkáry druhoválečné motorky. Trasa vedla skrz vojenský prostor Libavá, takže překrásná (divoká) příroda a taky zbytky silnice mezi dírami byly v ceně. Prudkou lesní cestu jedna z motorek nezvládla a tak přišla na řadu lana a silné ruce našich řidičů. Ani tentokrát nebude chybět má oblíbená věta, že jsem zase trochu neodhadla situaci a vzala si poněkud nevhodnou obuv... Ale v zápalu akce jsem ani nepostřehla, že lodičky jsem v bahně utopila. Vlastně jsem si to uvědomila až ve chvíli, kdy statní pánové téměř omdleli při pohledu na krev z mých totálně rozedřených pat :-D (ano, upozorňovali jste na to asi tisíckrát, takže vám bylo na omdlení :-D )



Na trase nechyběly ani soutěžní úkoly. Krom střelby (která prostě nesmí chybět) si organizátoři připravili i něco tématického, třeba hod šavlí (v tuto hodinu šlo skutečně o opravdovou šavli, jakože šavli).



Zhruba devadesátikilometrová trasa vyvrcholila příjezdem na olomoucké náměstí, kde jsme zmokli. Zakuklená do všeho možného jsem se těšila, až přijedu domů a skočím se vyhřát do sprchy. Domů jsem nejela. Vrátila jsem se spolu s kolonou zpátky na pevnůstku, kde se rozjela taková párty, že na ni budeme ještě dlouho vzpomínat :)



"Dýdžej" na nás vytasil staré pecky, proto se louka před stanem brzy změnila v bahenní lázeň, takže mé nohy ve světlých silonkách začaly brzy připomínat dalmatina. Ale ani tato nepřízeň počasí nikoho neodradila od tak vřelých oslav šťastného dojetí bez nehod či závad na vozidlech. Velký dík vzkazuji řidiči, který mě vzal na motorku a zapůjčil veškeré vybavení a taky všem, díky kterým panovala zábava na 1OO%. 

A na závěr pár perliček - posílám dobrou karmu panu řidiči taxíku, který mě vezl dva dny po sobě v noci domů a a) toleroval mé prupovídky, b) pustil mě v tomhle do auta (buďte rádi, že zbytek oblečení jsem nefotila)



...a nesmím vynechat koníka, kterého jsme cestou potkali...



Tolik pro dnešek a přeji krásný zbytek večera! :) Y.M:)

P.S. nakonec přiložím i jedinou fotku mé maličkosti :) Já sice jela (ostatně jako vždy) v dobové civilní módě, ale přesto musím upozornit, že veškeré uniformy jsou pouze kostýmy k historické technice, nikoliv projev příslušnosti k nějaké ideologii!!!



pátek 15. července 2016

Denní móda mezi kapkami deště :)

Po příspěvku z kategorie "dobová móda" se dnes krátce vrátím k civilnějšímu pojetí - tedy každodenní módě. Počasí sice jen stěží připomíná vrcholící léto, ale přesto (u nás) teploty málokdy spadnou pod dvacet stupňů, takže vzdušné materiály jsou pro mě jasnou volbou.



Když jsme vyrazili mimo město udělat pár fotek, z původního mrholení se docela rozpršelo, takže ty flíčky na halence skutečně jsou - nešálí Vás zrak a i můj výraz je zcela odpovídající počasí :) Tentokrát oblékla starorůžovou /chcete-li pudrovou/ růžovou, která se mi v šatníku začíná nějak hromadit. Ačkoliv je to vzhledem  k mému typu pleti a vlasům jedna z nejméně vhodných barev, patří mezi mé nejoblíbenější. Obzvláště v kombinaci s černou.

Abych se vlastně dostala k pointě celého příspěvku, tak musím dodat, že fotky jsou pořízeny hned po mém příjezdu z práce. Musím se přiznat, že chvíli mi trvalo, než jsem definitivně odložila kombinace šedých či černých pouzdrových sukní a velmi nenápadné halenky. Ale postupně jsem přešla do odvážnějších barev i kombinací a čekala na reakci okolí.
Buď stále všichni jen potutelně mlčí, nebo je to v pohodě :)  Protože zatím jediný poprask tady způsobily moje kanárkově žluté šaty s bílým límečkem :D
Tak, a teď je řada na vás, drazí čtenáři, jak jste na tom vy a formální móda v pracovním prostředí?
Krásný zbytek dne Y.DM:)


úterý 12. července 2016

V bílém kočáru

Konečně se dostávám k tomu, abych se podělila o fotografie z minulého týdne. Během volných dní jsme navštívili hned několik regionů, počínaje Slezskem, přes rodné Valašsko až po nejzazší kouty Jeseníků. Pochopitelně jsem to cestování s otevřeným okýnkem a mnohonásobné zmoknutí odnesla s počínající angínou, takže čtvrteční nástup do práce byl příjemný, jako zkoušky z autoškoly...

Ale vrátím se k fotografiím, které jsme pořídili na srazu veteránů v Polomi u Opavy. Kamarád, u kterého jsme přespávali, si pořídil tuhle rozkošnou krasotinku (myšleno automobil) a tak jsme se s radostí připojili k němu, jakožto dobová posádka.


Přiznám se, že je to už nějaká doba, co jsme se jako dobové hostesky, nebo s přehlídkou účastnily srazů veteránů pravidelně. Teď to byla milá vzpomínka, obzvlášť, když jsem ještě rozpoznala pár známých tváří.


V době, kdy jsem ještě jezdila já, málokterá posádka volila oděv podle svého automobilu. Dneska je to už jinak. Bylo velmi milé potkat dobově oblečené účastníky srazu, kteří si dali tu práci, aby ladili s autem. A to nejen řidiči, ale i jejich partnerky či děti. Nehodnotím správnost či nesprávnost jejich oděvu (od toho jsou tady přeci jiní), ale hodnotím pozitivní tendenci vnést do autoveterán koníčku nový rozměr.



A když už jsme u těch šatů, měla bych popsat i svůj oděv. Ačkoliv automobil pochází z roku 1959, já volila šaty typické pro první polovinu 5O. let. V této době by je měla ještě doplnit i rukavičkami a malým kloboučkem na temeni hlavy, avšak typicky 5Os klobouček nemám, takže jsem se raději obešla i bez rukaviček. Abych ještě více umocnila dojem dívčího vzhledu, uvázala jsem do pasu světle zelenou stuhu.




Pro dnešek zase jen krátce. Přeji krásný zbytek večera Y.DM:)

pátek 8. července 2016

Kde čerpám inspiraci - mé oblíbené vintage blogy

Často dostávám otázku, kde hledat inspiraci ve vintage odívání. Jedna věc jsou staré fotografie a originální módní časopisy z požadované dekády (dají se snadno sehnat na burzách a internetových aukcích, ale mnoho z nich je i v elektronické podobě - glamourdaze, vintagevogue atd...). Ale mimo to jsou, alespoň pro mě, obrovským inspiračním a informačním kanálem vintage bloggerky. U nás je jich sice pomálu, ale zahraniční weby skýtají opravdové poklady :) Doufám, že tímto udělám radost/ušetřím práci všem mým drahým čtenářům, kteří stejně jako já hledají inspiraci i mimo stará alba fotografií.



Aktuálně můj nejoblíbenější blog, který píše jedna z členek mnou obdivovaného holandského klubu Interbellum. Ačkoliv články nepřibývají příliš často, každý z nich stojí za to. Autorka perfektně komentuje každý kus oblečení, které se nebojí kombinovat i s novými oděvy a doplňky tak, že absolutně stírají rozdíly mezi originálem a současnou konfekcí. Před nedávnem byla tato dáma v Praze, přičemž doporučuji přečíst příspěvek z této návštěvy, kde popisuje mimo jiné i navštívené vintage obchůdky :)






U bezkonkurenčního klubu Interbellum ještě chvíli zůstanu, abych představila mou další oblíbenou bloggerku Lindsay Lane. Sleduji ji už delší dobu a tak jsem si dobře povšimla jejího vývoje. Zpočátku se držela striktně dobového životního stylu a většinu jejího šatníku tvořily originální oděvy. Dnes se vydala cestou kombinací nové "moderní vintage módy" s true vintage oděvy. Její éterický vzhled Vám může připomínat slavnou Ditu, k níž bych si troufla ji také stylově přirovnat. Když pročítám její blog, je to jako bych seděla na jejím křesle v obývacím pokoji. Něžné a osobní příspěvky mi vždy vdechnou trochu z té poetické nálady, která vyzařuje i z jejích fotografií.






Teď trochu z jiného soudku. Tento blog je jedním z těch, kde hledám zábavnou inspiraci pro moji běžnou i vintage módu. CiCi Marie vtipně kombinuje moderní oděvy do "retro outfitů", ve kterých lze najít odkazy na téměř každou dekádu minulého století. Přispívá pravidelně a z jejich příspěvků se dočtete nejen o módě, ale také o účesech a kosmetice.





Tentokrát nebude řeč o bloggerce, ale o vloggerce, Lilly Jarlsson. Tuto neuvěřitelnou dámu jsem objevila teprve před několika měsíci, ale napjatě očekávám každé nové video, které nahraje na youtube. Autorka se pravidelně dělí o staré "tipy a triky na krásu", představuje nové oděvy a hlavně má perfektní návody na makeup. Ačkoliv je "její" dekáda 40. léta, velmi dobře rozpracovala typické líčení od 20. až do 90. let minulého století.



Ačkoliv u nás moc vintage bloggerek není (nebo alespoň jsem na ně zatím bohužel nenarazila), pár tematických blogů najít lze a já na ně rozhodně nesmím zapomenout. Jedním z nich je Někdo to rád vintage. Články bohužel nepřibývají příliš často, ale když už, tak to stojí za to. Velmi dobře zpracované texty nabité novými informacemi. Autorka se detailně a do hloubky věnuje mnohdy méně známým tématům a rozpracovává je do čtivé a vstřebatelné podoby. Čtenář, který se o téma zajímá, to hltá jedním dechem.






V Čechách (konkrétně západních Čechách) zůstanu i u posledního blogu, který bych zde chtěla zmínit, protože rozhodně stojí za návštěvu. Autorkou je mladá slečna, patřící mezi dobové dámy z Plzně. O dobových civilistkách, které můžete potkat třeba na Slavnostech svobody a nikdy si nejste jistí, jestli se nedíváte na hologram filmového záznamu ze 40. let, jsem se už párkrát zmínila. Možná je škoda, že blog si vede pouze jedna z nich, protože na nich můžu pokaždé oči nechat. Ale buďme rádi alespoň za to :) Kromě reportáží právě z dobových akcí se autorka čas od času pochlubí svými vintage outfity, ve kterých se krásně odráží inspirace západním stylem a odkrývá tak odlišné pojetí módy na východě a západě, byť na území jednoho státu.




Blogů, na které bych chtěla upozornit, je samozřejmě mnohem víc. Některé vznikly relativně nedávno, takže ještě čekám až se ustálí jejich podoba, některé bych ráda představila třeba v dalším příspěvku :) Budu ráda, pokud se do komentářů podělíte zase s Vašimi favority :)




Komentáře k autorkám jsou čistě subjektivní, proto se omlouvám, pokud jsem nějaké informace omylem zkreslila. Použité fotografie jsem si vypůjčila ze zmíněných blogů.




Krásný zbytek dne Y.DM:)