čtvrtek 29. ledna 2015

Inspirováno módou 4O. let (exkurze do šatníku vol. II)

Ačkoliv v anketě moc nehlasujete, nejvíce hlasů má položka ,,móda a styl", takže po dlouhé době přidávám příspěvek z krátké exkurze šatníku. Možná Vás něco inspiruje při výběru dobového oblečení :)
Abych se přiznala, hlavní důvod, proč dnes píši tento článek je ten, že jsem konečně  vymyslela, jak upevnit figurínu, od které nemám stojan - postavila jsem ji na Micinčin kočkolez :D Nápad nebyl tak geniální, jak jsem si zprvu myslela, protože náš kočičí miláček si hájí své teritorium a než jsem odfotila první šaty, tak už na nich visel :)
(ne, fotku nemám :D)

Začínám dívčím vycházkovým kompletem, celkově laděným do zelené barvy. Halenky s vázačkou jsou nesmrtelným kouskem v šatníku. S delší pouzdrovou sukní nabývají na formálnosti a v kombinaci s volnočasovou skládanou sukní dosáhnou rázu ležérní elegance. Žádné rukavičky, jen klobouk s širokou krempou posazený vzadu na temeni hlavy ala ,,breton" a slečna může vyrazit na procházku do parku.



Tentokrát trochu formálnější komplet, celkově laděný do modra. Slavnostnější halenka opět s důmyslně řešenou vázačkou (prostě miluji mašle!!).  Taktéž plisovaná sukně, tentokrát z jemnější a dražší látky. Do města se hodí vzít si i rukavičky. Alespoň kabelka, boty či rukavičky by měly vždy ladit ke klobouku (ale pozor na přehnané ,,ladění", je zde tenká hranice mezi stylem a kýčem). Klobouk je drobounký, avšak pánského typu, tyto klobouky byly u dam nejpopulárnější právě ve 4O. letech. Nosím je s oblibou, protože dokáží krásně kompenzovat ,,přeslazený" dívčí vzhled.

Detail na vázačku a potisk halenky, inspirovaný tradičním lidovým vzorem.
K takto výrazným kouskům oblečení šperky obvykle nenosím.



A teď trochu z jiného soudku. Abych si nelibovala jen v typicky lolitkovských outfitech, tak teď jeden z formální glamour módy. Bílá bavlněná košile, kterou jsem nezvládla lépe odfotit, je oblečená pod vypasované sametové sáčko, tentokráte bez kravaty. Lehká skládaná sukně je alternativou k pevné pouzdrové sukni do půlky lýtek, kterou v této kombinaci obvykle nosím. Ale pouzdrová sukně nevypadala na kočkolezu vůbec dobře :D Vínový klobouk se stuhou posadím lehce na bok hlavy. Mladistvé posazení dozadu na temeno by se k tomuto oděvu příliš nehodilo.



U mě je docela klišé, že k tomuto sáčku nosím v klopě bílou květinu, ale tentokrát jsem nemohla odolat a vzala jsem si brož, kterou jsem dostala na Vánoce. Je ručně vyrobená a já jsem z ní stále naprosto nadšená :))



Abych nezůstala jen u kompletů, tak mám přichystány i šaty. Fotografie dovede jen těžko zachytit, jak krásné opravdu jsou. Šaty od legendární paní Podolské jsou šity na trochu starší dámu, nicméně jsem se je pokusila ,,nastylovat" do mladistvější podoby. Zároveň jsou i dost velké (na figuríně jsem je stáhla stuhou), ale ještě jsem se neodhodlala je nechat zúžit, je mi to tak nějak líto a ani nevím, zda bych je vůbec někdy nosila :) Možná některá z našich slečen je někdy oblékne :)



Detail zdobeného límečku. Námořnická modrá vypadá neuvěřitelně dobře v kombinaci s jemně růžovou že? :))



A na závěr něco úplně jiného - nové šaty Atmosphere, kterým jsem prostě nemohla odolat! Na fotce vypadají úžasně, ale věřte, že na mě ještě lépe :D takže budou určitě mezi prvními, které vytáhnu na nějakou DOBOVOU akci :) /mašli pod krkem jsem přidala já/ No nejsou nádherné? :)


A co se líbí Vám? :) Díky za reakce a připomínky a přeji krásný zbytek dne Y.DM:)
P.S. omlouvám se za ty světlé fleky na šatech, nepodařilo se mi eliminovat všechny paprsky světla...

neděle 25. ledna 2015

Dobový ples Vlkoš 2O15

Protože stále dostávám dotazy na článek z plesu ve Vlkoši (a taky jeden z nejčastěji vyhledávaných tagů tady na blogu se stal ,,Ples Vlkoš"), tak jsem se rozhodla napsat krátký příspěvek, ačkoliv naše fotografie stále nemám :)

Co říci na začátek, snad jen, že to bylo stejně úžasné jako  loňský rok a ti, kdo nedorazili, o mnohé přišli!
Foto: Sidu - rajce.net



Autenticky vyzdobený sál, dámy v nádherných róbách, skvělý swingový orchestr, gentlemani v dobovém civilu i uniformách, ti všichni dokázali navodit neopakovatelnou atmosféru doby dávno minulé.
Překvapení pro hosty byla ochutnávka vín z nedalekého vinařství. Vyhládlí tanečníci mohli rovněž ochutnat i saláty, připravené podle původních receptů z období první republiky. Ale ani tradiční fotokoutky nemohly chybět. V jednom z nich jste se mohli nechat vyfotografovat profesionálním fotografem.
Foto: Sidu - rajce.net


Součástí plesu byla výjimečně i naše módní přehlídka, která tam zažila svou premiéru. Bohužel s námi tentokrát nebyla Misha (která se místo toho flákala v práci!!! :)), takže přehlídka byla zkrácena o její roli. Zároveň s námi jela poprvé i slečna Susanne (na fotografii), takže premiéra nabyla dvojnásobného významu :) Úúúžasný Adam bravurně zvládl odvykládat příběh záletného Kristiána, který je zasnouben s aristokratkou Hanou, ovšem zároveň se schází s kabaretní tanečnicí Dashou, rebelující barovou zpěvačkou Susanne a náhodou natrefí i na nevinnou Andrejku, do které se bláznivě zamiluje.
Foto: Sidu - rajce.net


 Jak je asi zřejmé, našim cílem je znázornit módu různých sociálních vrstev i směrů (poslední dobou jsem touhle tématikou takřka posedlá, takže v knihovně nesedím v kategorii psychologie, nýbrž móda a kulturní antropologie :)). Využili jsme přirozených osobnostních předpokladů na sestavení rolí každé z nás, od kterých se bude odvíjet i samotná vizáž. (Ale to brzy uvidíte při přehlídce k výročí ukončení války). Foto: Sidu - rajce.net



A co jsme měli na sobě? Začnu asi u sebe. Měla jsem v plánu si vzít úplně jiné šaty, ale na plese v Českých Budějovicích jsem dostala krabici plnou bílého šifonu. Když krabice dorazila z čistírny a já si šaty oblékla, okamžitě mi spadla brada. Nádherné dívčí šaty, zachovalé v perfektním stavu. Abych dodržela ,,autentičnost", nevzala jsem si žádné šperky, jen modrou stuhu do pasu, jak to tehdá mladé dívky nosily (prosím nechte si připomínky o mém věku a vhodností šatů, těch jsem si vyslechla dost :D ) a k tomu gobelínové psaníčko. Celý styling jsem volila podle oblíbené N. Gollové (která mimochodem podobné šaty nosila skoro ve 3O letech!!).


p.s. v ruce držím štítek na rezervaci stolu, ano někteří mí přátelé byli (ne)mile překvapeni, že vidí můj obličej na každém rohu :D a vlastně já byla v šoku taky ... :))
 (foto: Andrejka)

A co dámy? Susanne starorůžové volánkové šaty, ve kterých vypadala jako něžná panenka (což ve skutečnosti opravdu není :)), Andrea naopak plisované glamour šaty, ve kterých jakoby vypadla ze stříbrného plátna. Jakub oblíbenou vycházkovou hasičskou uniformu (prostě si ji musel vzít, protože je to jedna z mála příležitostí, kde  ji může využít:)) A naše femme fatale Hanča zvolila metalické šaty, které spolu s glamour účesem ala Dita jen zvyšovaly její exotický půvab, který ženy v Evropě znaly jen z plakátů. (Foto A. Wolfsberg)



Bohužel víc fotografií nemám, kdo si chtěl naše dámy lépe prohlédnout, měl se plesu zúčastniti :)))
S ještě větší lítostí musím konstatovat, že tento ples je u nás jediný svého druhu, takže  podobné akce se dočkáte zase za rok. 

Avšak po zkušenosti z našeho křtu kalendáře chystáme v tomto roce jeden, možná víc dobových koktejlových večírků, které sice rozhodně nebudou v takovém rozsahu jako ples ve Vlkoši, ale třeba se taky rádi zúčastníte :) A pokud ne, tak Vás může nalákat některý z dobových pikniků v Olomouci, které chystáme už na jaře :))

Děkujeme organizátorům za pozvání a skládáme poklonu, jako každý rok, nad skvěle zvládnutou organizací. Ples jsme si jeli především užít naplno a to se do puntíku vyplnilo! :) 

Krásný zbytek zasněžené neděle přeje Vaše DM:)

p.s. jedna fotka pro zasmání - takto jsme vyjížděli směr Kyjov, musím si zakrývat obličej, protože level mojí nenalíčenosti a ohavnosti překročil desítku :D :D







úterý 20. ledna 2015

Na vycházku i do města (Móda z ulice vol. VI)

Dnes přináším jen velmi krátký ,,outfitový" příspěvek v reakci na anketu, na kterou zatím hlasovalo JEN 15 lidí??? :D
Bohužel jsem neměla moc času, jelikož jsem momentálně plně zaměstána školou a povinnou praxí, která mi totálně rozhodila spánkový biorytmus, takže se nám podařilo vyfotit jen pár fotografií v domě na schodišti, kde nebylo zrovna ideální světlo.
Nicméně bych Vám velmi ráda ukázala další pojetí vintage módy, odproštěné od uhlazené elegance sukní a kožešinek :)



Kombinace sáčka či sportovní větrovky, šály s typickým uzlem na krku a baretem ve stejné barvě jako šála je učebnicový příklad dobové zimní módy ve sportovnějším ladění. Efektní styling je už podle mě tak zprofanovaný, že jej pomalu častěji uvidíte v současných filmech, pojednávajících o válečném a předválečném období, než v originálních módních časopisech :)) Původně jsem se tak chtěla taky obléct, dokud jsem nezjistila, že můj bílý baret už dávno není bílý, nýbrž je na něm směs všech možných fleků atd.


Nakonec jsem zvolila netradičnější variantu, kdy šála slouží k rozbití tmavých částí oblečení a zjemnění výrazného vzorku sáčka. Kožené boty i kabelka jsou ve stejné barvě jako tmavý baret.
Široké kalhoty s vysokým pasem odpovídají sportovnímu ražení celého kompletu.

Tak ještě jednou v barvě :) 



Tolik pro dnešek vše :) Jak jste si určitě stačili všimnout, přibrali jsme do týmu novou slečnu Susanne, krásnou Coca-cola girl :)) A natrvalo s námi bude jezdit i obrovská posila Andrejka. Takže s Mishou, Hančou a Jakubem je nás už šest, hrozný babinec :O
Jakmile se vyhrabu ze školních a pracovních povinností, tak je načase finálně připravit přehlídku, která bude přímo věnována konci 2.světové války, jejiž výročí nás letos čeká. Na plese ve Vlkoši se nám osvědčil koncept ,,vykládaného příběhu", takže válečnou show můžeme pojmout opravdu ve velkém :))

Krásný zbytek dne a hlasujte!!!! Vaše DM:)

sobota 10. ledna 2015

Vytaženo z archivu (Vintage noční prádlo, Fotostudio91)

Když jsem dnes našla CDčko (pro mladší generace - ta kulatá lesklá ,,flashka" :D) z roku 2012, nestačila jsem se divit. Na fotografie, pořízené ve valašskomeziříčském fotostudiu u pana Knápka, jsem dočista zapomněla.



Ačkoliv mě od nich dělí necelé tři roky, normálně se na fotkách nepoznávám :D A asi nejsem jediná. Když to viděl můj bratr, netaktně prohlásil - to jsou ty fotky, kdy jsi ještě nebyla stará a tlustá? :D Mno, nicméně to nejsou zrovna změny, na které jsem chtěla pomocí dnešního příspěvku poukázat. :)



Nebýt zapadlých fotografií, ani si nevšimnu, nakolik jsem změnila barvu vlasů. Navíc podle fotek jde poznat, že jsem se zrovna v této době začala pomalu učit pokládanou vlnu. A jak jde krásně vidět - ještě mi to zdaleka nešlo :) Takže nevěšte hlavu, já se ji učím už tři roky a taky mi to ještě moc nejde...



Experimentovala jsem nejen s účesem, ale i s líčením. Drobných ,,prohřešků" jako jsou nenalakované nehty jsem se nezbavila dodnes :D Protože mám kulatý obličej, na pin up účesy si nikdy nedělám ruličky, které ,,kulatost obličejovou" ještě více zdůrazňují, alespoň u mě. Vlastně jsem nakonec skončila tak, že nosím jeden účes v malých modifikacích na pin up a na vintage, ale kolikrát ani já nevím, jaký v tom mám rozdíl :D



Rovněž si všímám, že i ,,pin up" a klasické pózy volím trochu jiné. Ale nejoblíbenější podvazkový pás zůstal :)
Pravidlo ,,Póza krkolomná a extrémně nepříjemná ve skutečnosti, o to lépe vypadá na fotografii" platí pořád.
Mno a teď pro srovnání - fotografie z posledního focení ve Fotostudiu91, někdy na začátku zimy. (Všechny fotografie zde) Tak si říkám, nestárnu nějak moc rychle? :D
Doufám, že za pár let budu své nynější já hodnotit méně kriticky... :( :D


Foto: Josef Knápek, Fotostudio 91

Dnes jen velmi oddychový článek, užijte si zbytek víkendu  a krásný večer Y.DM:)

P.S. V pravém panelu jsem založila anketu, jaké články byste tu rádi viděli. Hlasujte prosím, ať mám alespoň nějakou zpětnou vazbu. Statistika mi hlásí, že je zde denně několik stovek návštěvníků, ale hlasovalo zatím jen osm lidí, o komentářích nemluvě :P

pátek 9. ledna 2015

Něco o dámách z KVH Zolium

Kdo chyběl na našem listopadovém křtu kalendáře přišel o hodně. Protože mimo jiné právě tady jste mohli potkat část krásných slečen z klubu KVH Zolium, jejichž rozhovor Vám dnes přináším :) (Odpovídá Borka Haranzová, předsedkyně klubu, přeloženo do češtiny)

(Foto z křtu kalendáře, zdroj:Týdeník Slovácko)


Co jste vlastně zač? :)

Jsme apolitická organizace, věnující se nejen vojenské historii z období 2. světové války. Zajímavé je především to, že jsme převážně ženského osazenstva, což je samo o sobě dost netypické pro slovenský reenacting. 




Čemu přesně se věnujete?

Stěžejním je pro nás období 2. světové války. Zaobíráme se tedy vojenskými uniformami, doplňky k uniformám, ale i civilním oblečením. Loňský rok jsme se zaměřili na německou armádu a její ženské složky - Helferin. Nezabýváme se pouze prezentací, nýbrž i samotnou výrobou.





Co chystáte do budoucna?

V budoucnu máme v plánu se začít víc věnovat kolekci dobové civilní módy, která je nadčasová a nestárnoucí. To ale neznamená, že bychom opustili uniformy, naopak. Chystáme se přibrat i americké ženské uniformy a také československé sestřičky. O dalších projektech budeme průběžně informovat.

(A taky se toho chystá spousta s námi, heh :)) pozn. autorky :))



Jaké jsou Vaše dosavadní úspěchy?

Náš klub funguje už čtyři roky a za tu dobu máme za sebou několik úspěšných výstav věnovaných 2. světové válce, stejně tak jako několik menších komorních akcí, které proběhly v naší režii. Avšak největším úspěchem  je zájem ostatních jak o nás nás tak i o tuto problematiku a stále přibývající členové i členky v našem klubu. 

...
Děkuji za rozhovor :)

Jednou z věcí, které zapomněla Borka zmínit je jejich unikátní kalendář, věnovaný výročí konce 2. světové války. Naprosto originální projekt ,,Dvě tváře ženy", zobrazuje něžné pohlaví ve dvou zcela diametrálně odlišných rolích - žena bojovnice a žena dáma.




Kalendář lze zakoupit na jejich facebookových stránkách, které rozhodně nezapomeňte navštívit: 


(zdroj fotografií: FB KVH Zolium)

Tolik pro dnešek, krásný zbytek dne Y.DM:)

P.S. Vzkaz pro všechny, kteří nám píší ohledně akcí: Chystáme kalendář událostí, kde nás budete moct vidět. Zároveň také prosím všechny, aby nás kontaktovali dříve, než měsíc předem. Někteří z nás pracují, jiní státnicují a někteří všechno dohromady, takže je nutno plánovat dlouho dopředu. Kontakt v záložce ,,kontakty"
Děkujeme za pochopení Vaše cs pinupky xx :)

neděle 4. ledna 2015

Až příliš živý sen muže bez domova... (Silvestrovské divadlo ve valticích 2O14)

Muzeum železné opony 2014 - Šťastní a veselí na hranici

...

Pepa je bezdomovec snad od nepaměti. Je šťasten, že může žít svobodně a nevázaně, jen chladné zimy mu dělají starosti. Rozhodl se, že pár nocí stráví v opuštěné pohraniční rotě, která zažila kruté boje partizánů i několik generací pohraničníků, strážících rakouské hranice za dob totality.
Rozdělal si oheň, usrkl z oblíbeného krabicového vína a z nudy začal kopat do díry v podlaze.
,,Náboje, asi válečné...," pronesl nad vykopanými artefakty a pohodil je po zemi.
Znenadání se ozval výstřel a Pepa se složil na podlahu.



Do budovy naběhli tři ozbrojení partyzáni, vyděšení k smrti. ,,Našli nás! Němci jsou tady a s nimi i oficír Fritz!" Vykřikoval jeden z nich, skrz hlasité výstřely, ozývající se ze všech stran.




 ,,Nestřílejte! Podívejte se koho vedu!" Do místnosti vstoupil Alois, vůdce partyzánské skupiny. Před sebou tlačil ženskou postavu, přikrytou špinavým pytlem.

Alois sundal pytel a mrskl s mladou ženou na zem. ,,Vydíte ji! To je ta německá mrcha! Manželka oficíra Fritze, když máme rukojmí, nemohou nám ublížit! Pojďte se na tu mrchu podívat!" 
Její vzlykání v německém jazyce ještě  více podnítilo nenávist partyzánské skupiny.

,,... Jarmilo? Jsi to Ty?", vyděsil se náhle jeden z partyzánů. ,,Vždyť to je moje sestra! Před válkou se vdala do Německa! Nemůžeme ji tady držet jako rukojmí, vždyť je to moje sestra!"
,,...Toníku, co Ty tady děláš?", vykřikla čistou češtinou zadržená manželka německého důstojníka.

(zdroj fotografie: ČTK)

Po několika minutách dohadování se z čista jasna probudil bezdomovec Pepík a nevěřícně zírá na celou scenérii. Za chvíli si jej všimli i nedůvěřiví partyzáni.
,,Dej ruce nad hlavu a řekni nám, co jsi zač! A co to máš proboha na sobě? Kde jsi to vzal?", nervózně křičí partizáni na chudáka zmateného Pepíka.


,,Zabte ho! Je to špión!", vykřikuje jeden z partyzánů. To už Pepík nevydrží a chce zavolat policii.
,,Tady ale široko daleko žádná četnická stanice není, můžeš si volat jak chceš," smějí se mu partyzáni.
Když vyděšený Pepa vytáhne z kapsy mobilní telefon, agresivita partyzánů nabyde na obrátkách. ,,Co to držíš v ruce?" - ,,Mobil" - ,,Co je to mobil a kdes ho vzal?" - ,,No našel... ...tady v popelnici.." - ,,Budem Tě mučit tak dlouho, dokud nám neřekneš, co je to mobil!"

Mezitím se partyzán Toníček snaží nenápadně vyvést svou sestru ven. Toho si všimne vůdce Alois a bez váhání na Toníčka zamíří pistolí. Celá potyčka dopadne nešťastně, protože dohadující se partyzáni nechtěně zastřelí bezdomovce Pepíka, který se v tu ránu svalí na zem jak pytel brambor.



Po tomto výstřelu se začnou ozývat rány i z venčí. Německá jednotka obnovila svůj útok a opět se dobývají na partyzánské hnízdo. Odbojáři ještě opětují pár výstřelů a pak prchají ven.



,,Vstávej, copak nevíš, že jsi ve vojenském prostoru?", zakřičí na Pepíka policista, který má zrovna hlídku, a nohou jej lehce nakopne. Pepík s hrůzou vyskočí ze země: ,, tak tady už se v životě neukážu!"



Vrcholné dílo letošní sezony :D Všechnu naši kreativitu a invenci jsme vložili do této hlubokomyslné divadelní scénky se zcela originální zápletkou v naprosto osobitém pojetí :D Mno, co si budem, scénář vznikl v pozdních nočních hodinách, hned po intelektuální diskuzi na téma postmodernismus v československé literatuře (kecám) :D a nácvik proběhl v brzkých ranních hodinách. Pravdou je, že jsem od přírody veselá kopa, nicméně nikdy se  tak nenasměju, jako při tomhle :D Protože jsme to pojali opravdu komediálně, pobavili se snad i diváci :)

Za fotografie děkuji Oliverovi a České tiskové kanceláři :)
To je pro dnešek vše, hezký zbytek dne Y.DM:)

pátek 2. ledna 2015

Účes podle N. Gollové (Návod na účes 40. let)

Když včera na. Primě dávali Katakomby (1940), hned jsem si vzpomněla na slíbený příspěvek s návodem na účes, inspirovaný oblíbenou Natašou Gollovou. Pravdou je, že za svou kariéru těch účesů vystřídala velké množství, nicméně stále se držela podobného stylu, tolik odlišného od jiných hvěz stříbrného plátna, který kopírovaly tisíce žen z celého Československa.
Málokdy vyčesávala vlasy nahoru, ani ofinu. Vlasy nechávala spuštěné v pravidelných vlnách, aby lemovaly obličej. Právě ve filmu Katakomby má vlasy perfektně uhlazené a zvlněné až u konečků. (foto 2)

Nataša (zcela vlevo) ve filmu Katakomby z roku 1940.



Začala jsem s mokrými vlasy, které jsem ošetřila velkým množstvím zjemňujícího balzámu, kvůli snadnému tvarování vln. Krom toho jsem nanesla i fixující tužidlo v pěně. Hřebenem jsem vytvořila pěšinku ve 2/3 hlavy. Fotografie je pro představu, jakou mám reálnou délku vlasů, ze kterého účes vznikal.



Z ofiny po obou stranách jsem poskládala kladenou vlnu. Vzhledem k tomu, že jsem vlnu po uschnutí rozčesávala, bylo nutné vytvořit ostřejší sklady, které jsem vymačkala prsty. Postup kladené vlny zde



A na zbytek vlasů jsem použila staré dobré natáčky :) Splývající vlasy jsem rozdělila do 3 cm pramenů a natočila je horizontálně směrem nahoru (nepodtáčela jsem je!). Důležité je, že jsem je natáčela pouze v jedné řadě do výšky těsně pod uši, tak aby vytvořily jednu řadu, lemující hlavu.
Lepší ilustrační foto se mi nepodařilo pořídit :D



Po důkladném vysušení, ještě než jsem sundala natáčky, bylo důležité vlasy vyhladit voskem. Vosk jsem nanesla na vlasy u hlavy a rozetřela až k natáčkám. Po sundání natáček vlasy stačilo jen lehce přejet kartáčem na vlasy s krátkými štětinami a bylo hotovo. Žádné složité vyčesávání a tvarování.



A v kombinaci s klobouky.




Tolik pro dnešek, zítra se snad uvidíme na Helfštýně, dále pak pro Vás chystám příspěvek z letošního Silvestra ve Valticích :))
Hezký zbytek večera Y.DM:)