čtvrtek 29. října 2015

O módě 60. let a jak se chystáme na design Brusel

Ačkoliv jsem měla v plánu napsat nejprve článek o našem dobovém výletě za přáteli na chotěbuzské opevnění, nakonec jsem se musela pochlubit netradičními fotografiemi z rychlo focení s Andrejkou.


Už v příštím týdnu nás čeká velká přehlídka módy 50. a 60. let k výstavě a následné talkshow v duchu designu Brusel. Ještě dříve, než olomoucké Divadlo hudby poslalo do světa propagační materiály, pustili jsme se v horizontu několika hodin do nafocení promo fotografií na plakáty. A jak se říká, neplánované akce jsou s tím nejlepším výsledkem, nebo ne? :)


Tolik k mému prožití včerejšího státního svátku, kdy jsem stihla ráno nafotit tyhle fotografie, udělat v práci krátkou reportáž z oslav vzniku ČSR, dorazit na oslavu narozenin maminky mého drahého, nachystat kostýmy na sobotní akce, uvařit a nakonec stihnout sváteční ohňostroj na náměstí v Olomouci (mno, ten jsme vlastně moc nestihli, doběhli jsme na místo těsně po ohňostroji, ale za pokus to stálo).


A teď k těm šíleným krimplenovým šatům. Říkám si, 60. léta nejsou nic pro mě, ale během převlékání a česání nám s Andrejkou pustil můj drahý i stylovou hudbu v rytmu twistu... ...dlouho jsem si tak dobře nezatančila s pocitem, že jsem o deset let mladší.


Ostatně, zábava byla i během samotného fotografování. Nádherné a teplé počasí spolu s úžasným prostředím olomouckého parku působilo vskutku poeticky.



Typicky šedesátkové šaty, které měla na sobě Andrejka, jsou od naší zpěvačky Kateřiny. Perfektně sedí a krásně zeštíhlují postavu. Kontrasty černé a bílé, geometrické tvary a vtipné detaily (viz kapsičky) jsou symboly módy 60. let. Stejně jako podkolenky, nebo barevné punčošky. Úplná Twiggy, že?


Já mám zas na sobě šaty ze syntetické látky zvané Krimplen. Mají klasický áčkový střih nad kolena, který frčel snad až do poloviny sedmdesátý let. Rovněž nechybí vtipné detaily, tentokrát v podobě malých mašliček na prsou. A účesy? Zvolily jsme zdánlivě nejjednodušší, avšak pěšinka jen do třetiny hlavy a natupírované  vlasy na temeni hlavy nám daly zabrat. Vosí hnízda jsou oproti tomu procházka růžovým sadem :) Výrazné oční linky a bledá rtěnka nechyběly u žádné divy z 60. let.


Ekvivalent pánské šedesátkové módy tady tentokrát nemáme. Tak snad postačí tehdejší uniforma československé lidové armády, poslední varianta takzvaných "kopřiváků".


Tolik netradičně k šedesátkám, krásný zbytek dne Y.DM:)

sobota 24. října 2015

Barvy protektorátního podzimu

Dnes bych chtěla v prvé řadě poděkovat za Vaše reakce na mou reportáž pro deník, udělaly mi neuvěřitelnou radost. Taky už mám rozepsanou hromadu článků, k mému předsevzetí psát 2x do týdne, ale chybí mi vhodné fotografie. Slunce teď už zapadá brzy, takže světelnost nic moc...

Dřív, než se pustím do podzimní módy, chtěla bych se podělit s takovou dobře míněnou radou. Někdo se snad zasměje, že bych jako absolventka zdravotní školy snad měla vrátit maturitní vysvědčení. Mno, ještě nedávno jsem si pochvalovala, jak díky veganské stravě lezou kila samy od sebe dolů. Ten skvělý pocit sice trvá dodnes, nicméně jsem začala tak trochu otékat na obličeji. Nejprve jsem ty šílené pytlíky a otoky házela na nevyspání a vyčerpání, dokud jsem si nevzpomněla na černoušky v Africe. Protože nejsem žádný odborník na výživu, přestala jsem si hlídat příjem bílkovin a za ty dva měsíce jsem začala mít akutní nedostatek, takže jsem se nalila vodou jako rajče. Naštěstí mi to došlo dříve, než jsem plně odstartovala radikální kúru na pročištění lymfatických drah. To jen tak pro "pobavení", abyste věděli, že i stravovat se blízké veganské restauraci není žádná sranda :D Otoky už začínají mizet, ale ještě jsou na fotkách trochu patrné.


A teď konečně k módě. Podzim v Olomouci je nádherný, plný všech možných barev, takže procházka parkem je překrásný zážitek. Možná proto jsem tu krásu nechtěla kazit a oblékla se do šedých tónů. Vypasované sáčko s tmavou lemovkou a áčková sukně, která má vypadat jako ušitá z největších zbytků látek v domácnosti, jsou pro mě jednou z variant ztvárnění protektorátního podzimu.


Světlá halenka i doplňky rozbíjejí uniformovanost celého kompletu a rozněžňují jej. Světle šedý klobouček s výraznou mašlí je jedním z posledních úlovků. (které se nějak nekontrolovaně začínají rozrůstat - ach kde jsou ty časy co jsem byla studentka???)


Děkuji mému drahému za fotografie a Vám přeji krásný podzimní víkend. Y.DM:)

úterý 20. října 2015

Reportáž na vlastní kůži pro Deník

Regionální deníky už léta vedou svou pravidelnou rubriku "Na vlastní kůži", kde redaktoři představí nějakou z netradičních činností, kterou si otestují sami na sobě. Když celokrajská povinnost přišla i do naší redakce, šéfredaktorka měla v tématu jasno :) To jen, abych vysvětlila, proč se v této celokrajské rubrice objevuji zrovna já, ačkoliv má praxe není delší jak dva měsíce. Tak tedy slíbená reportáž, mířená pro širokou veřejnost. Čtenáři, znalí reenactingu či vintage komunity, ať jen pozdvihnou obočí a ostatní si snad trochu lépe přiblíží tu podivnou kulturu, která žije v jiných časech :)


http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/pro-me-rok-1938-neskoncil-rika-redaktorka-deniku-a-vyrazila-do-ulic-80151018.html

P.S. Koho vyděsily mé šílené pytlíky pod očima, není jediný. Pár dní bez spánku se na mě podepsalo hůř, než by mě vůbec napadlo.


Krásný zbytek večera Y.DM:)

neděle 11. října 2015

Vzpomínka na babí léto

Dnes mám pro Vás, drazí čtenáři článek, který už vlastně vůbec není aktuální. Měla jsem ho připravený už ve čtvrtek, kdy ještě relativně teplé počasí dovolovalo lehké podzimní oblečení. Bohužel, k jeho napsání a zveřejnění jsem se dostala až teď, kdy udeřily první mrazíky. Takže to berte jako letmou vzpomínku na končící babí léto :)


Minulý týden ve mně ještě panovala rozjařená nálada z překrásných barev podzimu, proto jsem se i výjimečně oblékla do směsi různých odstínů bez ladu a skladu. Volně jsem se nechala inspirovat vyloženě dívčí módou ze 4O. let, kdy právě pletené halenky a vlněné blůzky tvořily podstatnou součást neformálních podzimních oděvů. Taky jsem vytáhla podzimní baret a sundala z něj mašli, ale protože baret nevynikl jak jsem čekala, tak mašli zase hezky navrátím zpátky.



Mno a tady už končí upravené fotografie. Bohužel se dnes musím podělit jen se surovými cvaky, protože bych jinak článek psala tímto tempem ještě týden. 



Ale počínaje dneškem začíná platit mé předsevzetí, že budu psát MINIMÁNĚ dvakrát týdně (a snad i trochu smysluplnější texty) :) Zjistila jsem totiž jednu důležitou věc: čím víc má člověk práce a méně času, o to více přestává řešit nepodstatné věci/lidi/události a profiluje se na to, co ho skutečně baví. A mě tady psát baví, snad nepřestane Vás bavit číst :) A pokud ano, třeba Vás nalákám na nové "rubriky", které mám v plánu psát. Třeba rozhovory s jinými "vintage girls", nebo můj deníček "vintage slečny", protože některé věci, co zažívám v souvislosti s mou zálibou, vážně stojí za zveřejnění :D


Díky za přízeň a krásný zbytek večera Y.DM:)

neděle 4. října 2015

První podzimní móda a co je vlastně nového?

Podzim, mé nejoblíbenější roční období, se konečně začal projevovat v celé své kráse a je načase začít vytahovat podzimní kostýmky. A protože jsem už dlouho nepřidala nějaký "outfitový" článek, tak tady je. Dnes jen velmi decentní vintage inspired stylizace pro (mé) běžné nošení.


Dokud ještě úplně nevybledlo mé letní opálení, mohu si dovolit světlé odstíny, aniž bych vypadala úplně mrtvolně. Je mi jasné, že je budu nosit i v zimě, nehledě na mou barvu pleti, ale teď si to alespoň mohu s větší či menší úspěšností obhájit.


Velmi decentní ladění do světlé starorůžové barvy jsem rozbila výraznou kabelkou, kterou lze dle potřeby rychle vyměnit. Kvůli práci se také učím nosit světle růžový lak namísto rudě červeného, který příliš poutal pozornost.


Ani s líčením jsem to nepřeháněla, pouze zvýraznění obočí, řasenka a růžová tvářenka. Co se týče vlasů, ty se mi podařilo obarvit do teplé medové barvy, kterou na podzim nosím nejraději. 



Opět jsem si neodpustila jednu fotografii v černobílé a taky jeden vintage kousek, který mám na sobě. Bezpečně jej poznáte podle toho, že je nejpomačkanější (i po krátké cestě v autě). Nevýhoda originálních látek, ač jsou jinak v mnoha ohledech nenahraditelné. 


A co je u mě nového? Už měsíc jsem právoplatná novinářka a zjišťuji, že dohromady s mou životní vášní se čas stává velmi cenným artiklem. Taky se už měsíc živím veganskou stravou (teda ne, že bych přestala jíst maso, ale nejblíž k naší redakci je veganská restaurace, takže chodíme na oběd tam) a nestačím se divit, jak se mi samovolně zvětšuje oblečení :)) Do toho jsem dost vážně začala uvažovat, v jakém oboru vlastně chci dostudovat. Mno, do února času dost :)
 V brzké době připravujeme v Olomouci výstavu, spojenou s vernisáží fotografií, a také se nám, doufám už brzy, podaří spustit náš projekt, který zabral víc práce, než jsme čekali. 
Do konce roku nás čeká ještě několik přehlídek a pak - děj se vůle Boží! :D
Krásný zbytek neděle Y.DM:)