pondělí 28. dubna 2014

Jarní (vintage) piknik

Díky válečným okolnostem byly výlety do přírody jedněmi z nejoblíbenějších kratochvílí 40. let. Popravdě, nic moc ostatního se dělat nedalo, cestování bylo značně omezeno a na vše ostatní nezbývaly prostředky. Tím nechci říci, že by tehdejší lidé nevymysleli jiné způsoby zábavy, ale o tom zase příště :)
Bylo tedy běžné, že každou slunnou neděli byly periferie města plné rodin s piknikovými koši. Ostatně do této doby sahají kořeny trampské kultury, ale rozhodně ve zcela odlišné podobě, než jak ji známe dnes.


Nemusím zdůrazňovat, že tyto výlety se týkaly pouze městského obyvatelstva. Na vesnici panovaly zcela jiné poměry i jiná kultura. (O tom určitě někdy napíšu:) ).


Měla jsem na sobě lehké odpolední šaty. Do přírody se rukavičky nenosí, stejně tak klobouk slouží pouze k praktickým účelům (proti slunci). Já místo klobouku zvolila saténovou mašli do vlasů. U nás ji nosily spíše mladé dívky, ale v jiných koutech světa je mašle ve vlasech typickým symbolem raných 40. let, bez ohledu na věk nositelky.


Mašli mám nejen ve vlasech, stejně tak posloužila jako ozdobný prvek na šatech. Tady je ještě vcelku decentní, ale možná jste si všimli, že na začátku 40. let byly obrovské mašle pod krkem velmi módním trendem.


Taky jste si možná všimli, že jsem plynule přešla opět na blond. Uvidím, jak dlouho mě to bude bavit :)

Hezký zbytek dne Y.DM:)
P.S. V pravo jsem přihodila anketu, abych věděla, jaké články vás nejvíce zajímají, proto se nebojte hlasovat!

čtvrtek 24. dubna 2014

Poetika (zapomenutého) kraje...

Původně jsem neměla v plánu už po několikáté psát o naší sešlosti ve Vizovických horách, ale po shlédnutí fotografií jsem nemohla odolat :))
Jak jsem psala v předcházejícím příspěvku, kvůli pracovním povinnostem jsme se zdrželi pouze jeden den. Přišli jsme tak o romantický a vyčerpávající výlet místní krajinou a vlastně o spoustu jiných, určitě nezapomenutelných chvil :))


Trofej z výletu si vysloužila čestné místo a doprovázela celý zbytek večera.


Tentokrát se vše neslo ve stoprocentně dobovém duchu. Válečné etikety na lahvích i dobový hudební přehrávač. Voják wehrmachtu obsluhuje německou helferin.


Blesk na vypůjčené lodičce helferin značí, že se jedná o spojařku.


Konečně foto z výletu a téměř nedotčené přírody.


Romantika při západu slunce...


Někoho ten ,,výlet" možná zmohl víc, než bylo zdrávo. V rámci zbytku lidské důstojnosti jsem rozmazala obličeje :))

Tolik k tradiční sešlosti. Za fotografie děkuji T. Terkovi.
Upozorňuji, že se nejedná o propagaci nějaké ideologie, veškeré uniformy jsou POUZE historické kostýmy, které nemají nic společného s propagací totalitních režimů.

Hezký zbytek večera Y.DM:)

úterý 22. dubna 2014

(40´s) Móda z ulice vol. I

Protože předchozí módní článek měl (jak se zdálo) docela úspěch, rozhodla jsem se publikovat další. Sice jsem měla v plánu napsat něco o Velikonocích na Valašsku, ale nakonec fotky nevyšly úplně podle mých představ, takže raději zůstanu u komentování módy :)
Pravdou je, že na těchto fotkách nevypadám zrovna nejlépe - v době focení jsem v sobě měla několik druhů analgetik, které stejně nezabíraly... Ale o to přeci nejde že? :))


Prostory malého nádraží perfektně postačily pro dnešní příspěvek. Jsem (jako obvykle) oblečena do západního stylu 40. let. Vypasované sáčko i sukně odpovídají inspiraci francouzskou módou.


Začnu - li od hlavy, mám na sobě plstěný vyplétaný baret. Zde je vidět docela dobře jeho struktura. Na hlavě špatně drží, takže jej mám přichycený pinetkami. Na hedvábnou dámskou košili s límečkem jsem oblékla vypasované sametové sáčko. Nemám na sobě žádné šperky, proto jsem jako ozdobnou aplikaci zvolila krajkový květ, který jsem připla na klopu. Je bílý, stejně jako rukavičky a kabelka, takže zároveň působí jako spojovací prvek. (Kvítek jsem koupila před nedávnem v Gatu asi za 12,-kč).


Oblíbená pouzdrová sukně je sice z moderního materiálu, nicméně ji stejně používám pro dobovou módu. Své místo si vysloužila nejen kvůli maximální pohodlnosti, ale především velmi elegantnímu vzhledu.


Photo by R. Kraus

A něco na závěr - pro příznivce dobového spodního prádla: náhodou jsem natrefila na krejčovskou dílnu poblíž Olomouce, která šije tenhle typ prádla. Pořídila jsem si viktoriánské bloomerky, což byl ,,poslední" (samozřejmě, nikdy není poslední :-D ) kousek, který mi chyběl. Takže brzy se určitě budu více věnovat právě tomuto tématu.

Tolik pro dnešek, hezký zbytek dne Y.DM:)

neděle 13. dubna 2014

(Vintage) Víkendové fotografie

Než se dostanu k tomu, jak vznikly tyto fotografie, musím si ještě postěžovat na neuvěřitelně hloupou shodu nešťastných náhod (no dobře, něco nebyla náhoda, ale moje blbost :-D), které jim předcházely.

V páteční poledne, když jsem se konečně vypotácela ze zubařského křesla, jsme vyrazili do pár kilometrů vzdáleného města, abychom navštívili mou blízkou kamarádku, kterou jsem neviděla snad tisíc let. Už při příjezdu zvuk motoru připomínal prvorepublikový vysavač a cestou zpátky jsme auto tlačili pomalu i očima.

Po několika hodinách neúspěšných pokusů o opravu (nebo alespoň o zjištění příčiny poruchy) jsme rezignovali na opravu auta i plánovanou cestu za přáteli. Ale nakonec přeci jsme si půjčili jiné auto a vyrazili na tradiční dobovou sešlost ve Vizovických horách, o které jsem psala už několikrát. Cesta pozdě v noci a ve tmě po strmých loukách ale rozhodně stála za to! Nicméně už druhý den ráno jsme museli vyrazit zpátky kvůli pracovním povinnostem a mé neutišitelné nevolnosti z neidentifikovatelného alkoholu.


 Po příjezdu domů jsme stihli historický parní vlak, který jezdil v rámci oslav výročí trati. Lokomotiva z roku 1947 každého naplnila nostalgií (aby taky ne, vždyť jezdila ještě v 70. letech!). K ní byly přiděleny vagony různého stáří od 30. až 60. let a celé to řídil personál v rakousko-uherských uniformách.


Hned poté jsme se vydali z rodného Valašska zpět do Olomouce. Auto jsme vrátili a nasedli zpátky do toho nemocného chudáčka, aby počkal na opraváře v garáži. Při příjezdu před garáž jsme zjistili, že nemáme ani klíče od garáže, ani klíče od bytu. Pro probdělé noci jsem se těšila na sprchu a postel víc, jak kdy předtím. Nezbylo nic jiného, než jet rovnou za přáteli do nedaleké vesnice na chalupu, kde konečně vznikly tyhle úžasné fotky :)


Dáma je oblečena v hodně konzervativním stylu, těžícího ještě z viktoriánské éry. Ačkoliv má moderní skládanou sukni, jako vdaná žena ji má ve  tmavé barvě. Stejně tak halenka s historizujícími aplikacemi a kamej na krku jasně značí, že na vesnici se moderní módní katalogy z Berlína či Paříže neobjevují.

Naopak já byla oblečena podle trendů 40. let. Vypůjčená skládaná sukně je sice ze 70. let - tehdy zažívaly obrovský boom, nicméně stejně populární byla i ve 30. a 40. letech, obzvláště s oblíbeným kostkovým vzorem. Halenka nejtypičtějším příkladem válečné módy. Upletená z jemného vlákna vlny - tehdy relativně dostupný materiál na oděv. Někdy je až zcela neuvěřitelné, co byly tehdejší ženy schopny vytvořit pomocí jehlic a klubíčka.


Slíbila jsem si, že se začnu více zaměřovat i na pánskou módu. Všimli jste si, že gentleman má místo polobotek holinky? Ve skutečnosti to je krojová obuv - čižmy. Bylo zcela běžné, že na vesnicích, kde už také muži nosili místo kroje oblek, obuli praktičtější čižmy. 

A kdo je gentleman za fotoaparátem? Voják prvorepublikové armády ve vycházkové uniformě. 
Tady v roli prvorepublikového slídila :))
Dobový fotoaparát posloužil pouze jako rekvizita. Ale můžete vidět detail pletené halenky a také vypůjčený pánský opasek :))

Vrátím se zpět k módě opačného pohlaví. Jednořadé sako s drobným proužkem je dle mého univerzální i v dnešní době. Gentleman je nyní v neformální situaci. Ale stačilo by vyměnit košili, přidat vestičku a kapesníček do kapsy a hned by mohl do společnosti. Klobouk má jistě své za sebou, chtěla bych říct, že díra na něm je způsobena stářím materiálu, ale ve skutečnosti jím prolítla kulka.


Tolik k dnešnímu příspěvku, hezký zbytek večera Y.DM:)
Za krásné fotografie děkuji K. Adamusové


středa 9. dubna 2014

(Krimi)Příběh z prvorepublikové Olomouce

Olomouc 1938. Letos přišlo jaro dříve, než je zvykem. Teplé počasí prohřálo chladné zdi budov a vylákalo téměř každého alespoň ke krátké procházce. Na náměstí to opět hýří barvami a květy, nejen na dívčích šatech, ale i stromy jsou v plném rozkvětu. V kavárně v centru Olomouce je také rušno. 


Slečna N. rovněž vyrazila do města a cestu zakončila návštěvou kavárny.


Dlouho se tam ale nezdržela. Jen co dopila kávu, zaplatila účet a vydala se na cestu domů.


Vyšla z kavárny, aby se opět ponořila do teplého jarního odpoledne a přidala se k tisícům dalších, křižujících po dlážděných chodnících.


Netušíc, že hned po ní někdo vyšel z kavárny a vydal se jejím směrem.


Uličky podmanivé Olomouce jsou úzké, avšak nepůsobí stísněně. Majestátné domy naopak poskytují pocit ochrany mezi jejich zdmi a stíny. Jen jeden netušený stín je stále v pozadí.


Najednou zaslechla tiché klopýtání a otočila se za sebe.


Prodloužila krok a pomalu začala pociťovat strach. Tmavá postava ji byla stále v patách. Nakonec podlehla panice a dala se na útěk.


Ale její krok byl příliš krátký a nepodařilo se ji uprchnout. V poslední chvíli klopýtla a upadla na zem.


Vyděšeně pozorovala přibližujícího se muže.


Krempa klobouku, která mu halila tvář do tmavého stínu se pozvedla a odkryla příjemný obličej sympatického mladíka. 
,,Zapomněla jste si v kavárně peněženku, slečno," pronesl starostlivým hlasem a pomohl ji vstát.


Z parku už neodcházela sama.


Neopakovatelné odpoledne s výbornými lidmi daly vzniknout dle mého perfektní sérii fotografií. Kouzlo historické Olomouce je snad nevyčerpatelným tématem a já věřím, že to nebylo poprvé, co jsme využili jejího potenciálu.
Neskrývám nadšení z výsledných fotografií a těším se na Vaše reakce! :)

Foto by Tom M.
Model: Adam
za asistenci a svícení děkujeme mému drahému :)

Hezký zbytek dne Y.DM:)


neděle 6. dubna 2014

Něco (více) o mně...

... aneb volné pokračování dávného příspěvku, kde jsem se chtěla trochu představit a uvést několik informací o mně. Vzhledem k tomu, že tento článek měl jednu z největších návštěvností a odstartoval i několik emailových konverzací, bylo načase napsat pokračování (a taky ještě čekám na fotky, takže bych momentálně neměla o čem psát :-D )

Čím tedy začít? Snad nejaktuálnější je teď pro mě studium a začátek starostí s bakalářskou prací. Krom toho se valí lavina přislíbených akcí, proto je načase oprášit šatník a začít vymýšlet nové scénáře. Pro tentokrát máme jasnou představu, jak by to mělo vypadat. Diváci se budou moci těšit na nové přírustky ve skříni, dobové rekvizity i reálie, vše v obvyklém stylu předchozích let :) Kdo z vás si třeba ještě pamatuje na punčošky se švem? :)


Pro začátek neplánované spoilerování. Už jsem někdy otevírala téma ,,co jste byli, než jste se stali vintage"? Já byla vcelku normální pubertální slečna ve všech ohledech :) Díky mému dětskému obličeji jsem i přes svou nevýšku a neštíhlost nafotila páru módních zakázek (ale opravdu jen velmi málo :))

K té pubertě se váže i historka se zubem, ale to až jindy. Podstatné je, že už mám za sebou první plastiku (zubu):-D
Taky jsem si prošla ,,gothic obdobím", které naštěstí trvalo jen pár měsíců :) Díkybohu jsem nenašla z té doby žádné fotografie, takže přikládám nejvhodnější ilustrační fotky z loňského roku inspirované trošku mrtvolnou tématikou. (celé focení byl vcelku povedený úlet:))

A jak jsem se vůbec dostala k 40. letům? Hm, na to odpovídám minimálně jednou týdně :-D Pokud pominu psychedelické sny, lásku k filmům pro pamětníky a starým krámům, tak jsem do toho plně spadla až po setkání se stejně bláznivými lidmi. Ale sklony jsem k tomu měla vždycky, viz pět let stará fotografie.

Stejnou vášeň mám i pro dobové spodní prádlo. Podvazkové pásy i vysoké girdle mají pro mě stejnou cenu, jako večerní šaty. Zároveň čím dál více propadám kráse pozdního viktoriánského prádla. Tvarované korzety, spodničky, dlouhé bloomerky ... určitě o tom v nejbližší době něco napíšu.


(Čekáte ilustrační fotku? :D )

Tak nakonec něco na odlehčení - nervy si léčím barvou a štětcem :)


Krásný zbytek noci Y.DM:)
P.S. (snad) příště se můžete těšit na fotostory z centra Olomouce, stojí za to! :)))

středa 2. dubna 2014

(První) Jarní vintage odívání

Jak jsem v pondělí avizovala, po skoro ročním odhodlávání jsem se pustila do ,,outfitového" příspěvku ve stylu moderních blogerek. Ne, že by výsledek byl stejně vydařený, ale podstata předvést možné kombinace a hlavně původ vintage oblečení byl snad splněn :)

 Fotografie byly pořízeny během dvou dní, takže je zcela normální, že na každé vypadám jinak - závisle na stavu opuchlosti, nevyspanosti atd... :)
Oděv je inspirován módou 40. let, především mačkaný klobouk, vycházející z pánského střihu je symbolem západní válečné módy. Halena s rozhalenkou má jediný ozdobný prvek, kterým je tmavé lemování límce a náprsní kapsy. Jarní kabát je nový, správně by měl dosahovat délky alespoň po kolena, ale tak či tak působí velmi elegantně a střihově odpovídá 40. letům. Úzká pouzdrová sukně s oblíbenou kostkou se sice u nás moc nenosila, ale pro mě je stále prototypem válečné módy.


A jak to vypadá v barvě?  Kombinace dvou odstínů modré a do toho výrazná červená kostka působí efektně pouze na černobílých fotografíích.

Kabát: běžná konfekce
Klobouk: náhodný úlovek v secondhandu (FeinKaller 50.léta)
Halenka: Marks&Spencer
Sukně: běžná konfekce
Lodičky: švýcarská konfekce (dárek)


Pro barevné fotografie jsem zvolila skládanou sukni v podobném odstínu, jako je klobouk. Sportovní sukně s bílou halenkou a kloboukem vytváří dojem ležérní elegance. Pro formálnější příležitosti se hodí i rukavičky. Hnědé střevíčky z imitace hadí kůže jsem vyměnila za semišové lodičky.


Visací náušnice nejsou až tak vintage, ale naprosto jsem si je zamilovala :)) pořízeny v Takko Fashion.


Detail účesu - pokládaná vlna a lehce natočené vlasy horkovzdušnou kůlmou. Kladenou vlnu jsem trochu víc vyčesala a nalakovala, aby působila větším objemem.


 
Uff, pro mě naprosto vyčerpávající :D pro Vás snad taktéž :)
Tolik teda k mému prvnímu outfit příspěvku, těším se na Vaše připomínky :)
Hezký zbytek večera Y.DM:)