středa 6. května 2015

Jak jsme osvobodili Olomouc... (Slavnosti osvobození v Olomouci)

Nejnáročnější týden tohoto roku je za mnou. Za poslední tři dny jsem úspěšně zvládla šest zkoušek a jsem tak oficiálně připuštěna ke státnicím. (A taky jsem se o půlnoci vkradla do cizí zahrady a chodila po střeše, ale to je zas jiný příběh ...) Zkouškovému maratonu předcházely oslavy města Olomouce, které se konaly přes celý víkend 2. a 3. května. V sobotu se odehrála tanková bitva na jedné z olomouckých pevností z období Marie Terezie. Ze soboty bohužel mnoho fotek nemám, prakticky po celou dobu ukázky jsme měly za úkol věnovat se vzácným hostům z představenstva Olomouckého kraje. (Pan primátor je mimochodem moc příjemný gentleman, takže víte co máte dělat při příštích volbách! :D) Nicméně neděle už byla zajímavější :))



Konvoj vojenské techniky dorazil až na historické náměstí Olomouce. Tak jako tehdá se s vojáky na korbách aut svezli i šťastní civilisté. V rukou šeříky a radostně rozdávali tu šťastnou novinu ostatním. 



Muži srdečně vítali přeživší vojáky a sdíleli s nimi radost z konce utrpení.



Dívky zas horoucně padaly do náručí chrabrým mužům, zocelených válečnou frontou.



Štěstím bez sebe je vítaly polibky a kyticemi právě rozkvetlých šeříků.



Nepřijela jen sovětská armáda, vrátili se i čeští a slovenští muži, bojující za československý armádní sbor na východě.



Hrdí občané vytáhli po letech své slavnostní uniformy z první republiky, aby oslavili tak významný den.



Hudba hrála zapomenuté melodie a náměstí opět ožilo radostí.




Ať žije MÍR!!!

Pro mě další z nezapomenutelných zážitků, kdy jsem si jen stěží dovedla představit skutečnou atmosféru z prvních květnových dní roku 1945. Vybrala jsem (pro mě) emotivní fotografie, které snad alespoň trochu vykreslí rozpoložení minulé neděle.
Jistě si všimnete i odlišného oblečení, které máme na sobě, než jak jste zvyklí. Je nutné brát v potaz, že je rok 1945, tedy maximální textilní krize, avšak panuje také maximální potřeba neztratit se v davu. Především mladé dívky tehdy nasedaly s vojáky na konvoj a srdečně vítaly příchozí armády. Tomuto byly přizpůsobeny i naše oděvy. Kladla jsem důraz na jednoduchost a strohost, která je pro tuto dobu typická. Ačkoliv tehdy v květnu bylo teplo a dívky vítaly vojáky v letních šatech (nejčastěji šohajkách - to se přeci hodilo nejvíce :)), my jsme se potýkaly s chladnějším počasím. Sáčka a jednoduché sukně byly proto tou nejideálnější volbou. Jen minimálně se objevovaly přezdobené a komplikované klobouky či kožešinky, na to tehdejší slečny ani zdaleka neměly. Ale přeci se tehdy ženy snažily obléct co nejlépe, aby oslavily tak výjimečný den.

A nezbytná byla také saka uniforem, které si alespoň jedna z nás musela obléct - pro efekt přeci :))
A protože do Olomouce americká armáda nedorazila, tak se dnes budete muset spokojit jen s tou východní :)

TV Reportáž zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/nejnovejsi-videa/310004-oslavy-osvobozeni-v-olomouci/

Musím se také podělit o jednu z nejkrásnějších vět, které jsem za ten víkend slyšela. Procházeli jsme kolem dvou postarších dam a jedna z nich se slzami v očích a roztřepaným babičkovským hlasem pronesla: ,,Ach Bože, to je krása, přesně takhle jsme chodily!" A zrovna i tohle výrazně formuje můj emoční postoj k proběhlému víkendu :)
Ráda bych Vás také pozvala na v pořadí již druhou akci v duchu konce 3O. let ve spolupráci s výborným klubem vojenské historie Zolium. Celodenní událost pojatá jako dobový piknik, kde se dozvíte vše o dobové civilní i vojenské módě, kultuře a životě na přelomu 3O. a 4O. let se bude konat v prostorech muzea opevnění v Bratislavě. Můžete se těšit na bohatý program a večerní dobový večírek při lampionech. Dobový oděv i uniformy jsou vítány! :) Odkaz na událost zde: https://www.facebook.com/events/1467817240176924/

Za fotografie děkuji: 
Kulturní centrum Olomouc
Fotostudio91

Krásný zbytek večera Y.DM:)

9 komentářů :

  1. bože to je nádhera!

    OdpovědětVymazat
  2. Krása! a kdy budete v Plzni?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme! :) Mno kéž by Plzeň nebyla tak daleko. Jednou bych se tam moc ráda podívala a zažila si tu atmosféru, jistě to musí být něco úžasného.. Teď mi nezbývá nic jiného, než se jen kochat fotkami a představovat si, jak to tam asi vypadalo :) Obzvláště letos to muselo být úžasné, jsem z fotek unešena! :)

      Vymazat
  3. Krásné, velmi emotivní... Mám ráda vždy tu jedinečnou atmosféru, kdy po celém centru města visí české a americké vlajky, potkáváte pány v uniformách a dámy stylově oblečené a připadá Vám to docela samozřejmé. :) Za sebe můžu říci, že letošní plzeňské slavnosti se obzvláště vydařily :)
    Adéla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, emotivní to rozhodně bylo a někdy bych chtěla vážně zažít atmosféru při opravdu velkých oslavách, tak snad zase za deset let :)

      Vymazat
  4. Přidávám se za orodování abyste přijeli za námi někdy! Letos to tedy bylo extrémně vyčerpávající, ale užila jsem si každý den :) Ostatně víc se dočteš u mě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem psala výše, někdy bych se určitě do Plzně chtěla jet podívat, bohužel ta vzdálenost je obrovskou překážkou (poslední cestování do Českých Budějovic autem pro mě bylo utrpení). Nicméně fotografie vypadají vážně úžasně, musel to být nezapomenutelný zážitek :)

      Vymazat
  5. Moc pěkné. A úplně ti rozumím s tím ,,takhle jsme se oblékaly". Když jsem se ještě na gymplu oblékala ve stylu 20. let (a nebylo to nijak extra dobové, prostě bokové sukně - ty autentické byly, a k tomu tílka nebo trička, protože jsem nemohla nosit volné věci, + cloché, moje tehdejší mikádo a čelenky ve vlasech či pokládané vlny), tak mi paní kuchařka v jídelně řekla, že přesně tak se oblékala její maminka a pokaždé mi to opakovala:D A jednou se se mnou (měla jsem kabát jak z 30. let a klobouček) vyfotili turisté, to také potěšilo.

    OdpovědětVymazat