sobota 4. června 2016

Moje každodenní móda v opuštěném horském komplexu

Včera, později odpoledne, jsem v rámci pracovních povinností potřebovala něco zavést do malé vesnice, nedaleko mého bydliště na Valašsku. Nebyla bych to já, kdybych po chvíli nezačala bloudit a zmateně projíždět tam a zpět. A protože do některých koutů naší krásné krajiny ještě úplně nedorazila civilizace, brzy vypověděla i gps navigace. Shodou okolností jsem tak vyjela hodně zanedbanou a prudce stoupající asfaltkou k jednomu z místních vrcholků. Rozprostřela se předemnou nádherná krajina rekreačního údolí a zalesněné kopce, které se topily v mírném oparu.

Ještě větší překvapení bylo, že mezi těmi lesy stálo opuštěné rekreační středisko, jehož sláva musela opadnout teprve nedávno.


Zámkovou dlažbu postupně zarůstají trsy trávy a dřevěná okna přichází i o zbytky oprýskaného laku. Znám pár podobných míst v Beskydech, která jsou snad ještě smutnější, než tohle (i proto, že tam mnohdy
chátrají nádherné secesní a funkcionalistické stavby).

Ale tady bylo ticho. Žádní mladíci, kteří by zde vyrazili na pravidelnou seanci se zeleným kamarádem, ani zamilované páry, kterým rodiče neodjeli na víkendovou chatu. A tak se všude rozléhalo jen mé klapání podpatků, když jsem procházela tím opuštěným komplexem a nemohla se vynadívat na ten překrásný pohled do krajiny. No řekněte, netrhá Vám tohle srdce?


 Tolik pro dnešek a přeji krásný víkend! :) Y.DM:)

 P.S. fotografií ze střediska jsem z pochopitelných důvodů přidala jen velmi málo (vandalové zatím ještě nezaútočili)

Žádné komentáře :

Okomentovat